LGBTQ Psychologie
LGBTQ+ psychologie, často označovaná jako psychologie sexuální orientace a genderové rozmanitosti, je rozvíjející se obor, který zkoumá zkušenosti, problémy a potřeby duševního zdraví osob, které se identifikují jako lesby, gayové, bisexuální, transgender, queer nebo jinou než heteronormativní sexuální a genderovou identitou. Tento obor se snaží porozumět jedinečným psychologickým zkušenostem těchto osob a zároveň zpochybňuje zažité pojetí genderu a sexuality v psychologickém výzkumu a praxi.
Historický kontext
Historicky byly neheteronormativní sexuální a genderové identity v psychologické a lékařské literatuře patologizovány. Například homosexualita byla v Diagnostickém a statistickém manuálu duševních poruch (DSM) až do roku 1973 klasifikována jako duševní porucha (American Psychiatric Association, 1973). V Mezinárodní klasifikaci nemocí pak zůstávala diagnózou až do roku 1990, kdy vyšla nová desátá verze v níž byla depatologizována (MKN-10). K těmto změnám došlo zejména díky posunům v našem porozumění lidské sexuální rozmanitosti a to by se zřejmě neobešlo bez významného lidskoprávního úsilí, které během procesu bylo vynaloženo. Tento historický kontext podtrhuje význam LGBTQ+ psychologie jako korektivního a inkluzivního studijního oboru.
Klíčové oblasti zájmu
- Duševní zdraví: Výzkumy ukazují, že LGBTQ+ osoby často čelí vyšší míře depresí, úzkostí a dalších problémů v oblasti duševního zdraví v důsledku společenské stigmatizace a diskriminace (Meyer, 2003; Pitoňák 2017, 2022).
- Rozvoj identity: Pochopení procesů, kterými se lidé dozvídají o své LGBTQ+ identitě a přijímají ji, má zásadní význam. Patří sem i proces „coming outu“, který může být významnou emocionální a psychologickou výzvou.
- Intersekcionalita: LGBTQ+ psychologie také zkoumá, jak se sexuální a genderové identity prolínají s dalšími identitami, jako je rasa, etnický původ a socioekonomický status, což vede ke složitým zkušenostem s diskriminací nebo privilegiem (Crenshaw, 1989).
- Afirmativní terapie: Tento terapeutický přístup zdůrazňuje význam přijetí a potvrzení LGBTQ+ identit, zpochybňování společenských předsudků a řešení specifických potřeb duševního zdraví této cílové skupiny (Crisp, 2006).
Výzvy a budoucí oblasti zájmu
Přestože tato oblast studia dosáhla významných pokroků, pořád před námi zůstávají výzvy. Je nutné provádět inkluzivnější výzkum, který by reprezentoval rozmanitost v rámci LGBTQ+ komunit, včetně nebinárních, asexuálních a intersexuálních lidí. Mimoto se s vývojem společenských postojů a politik budou měnit i psychologické potřeby a výzvy, kterým tyto skupiny čelí, což si vyžaduje neustálý výzkum a jejich přizpůsobování. LGBTQ+ psychologie představuje důležitý a rozvíjející se obor, který se snaží porozumět různorodým zkušenostem LGBTQ+ osob, podporovat je a posilovat. S tím, jak se zvyšuje společenské chápání genderu a sexuality, bude význam tohoto oboru i nadále růst.
Odkazy na literaturu:
Clarke, V., Ellis, J. S., Peel, E., & Riggs, D. (2010). Lesbian, Gay, Bisexual, Trans and Queer Psychology An Introduction. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN-13 978-0-521-87666-7.
Crenshaw, K. (1989). Demarginalizing the intersection of race and sex: A black feminist critique of antidiscrimination doctrine, feminist theory and antiracist politics. In u. Chi. Legal f. (pp. 139-168).
Crisp, C. (2006). The Gay Affirmative Practice Scale (GAP): A new measure for assessing cultural competence with gay and lesbian clients. Social Work, 51(2), 115-126.
Goldberg, A. E. (Ed.). (2016). The SAGE encyclopedia of LGBTQ studies. SAGE publications.
Meyer, I. H. (2003). Prejudice, social stress, and mental health in lesbian, gay, and bisexual populations: conceptual issues and research evidence. Psychol Bull, 129(5), 674-697. https://doi.org/10.1037/0033-2909.129.5.674
Meyer, I. H., & Mary, E. (2007). The health of sexual minorities: Public health perspectives on lesbian, gay, bisexual, and transgender populations.
Patterson, C. J., & D’Augelli, A. R. (Eds.). (2013). Handbook of psychology and sexual orientation. Oxford University Press, USA.
Pitoňák, M. (2017). Mental health in non-heterosexuals: Minority stress theory and related explanation frameworks review. Mental Health & Prevention, 5, 63-73. https://doi.org/10.1016/j.mhp.2016.10.002
Pitoňák, M. (2022). Menšinový stres v perspektivě zdravotních nerovností mezi heterosexuálními a neheterosexuálními lidmi. Psychiatrie pro praxi, 23(2), 100-104.
Richards, C., & Barker, M. J. (Eds.). (2015). The Palgrave handbook of the psychology of sexuality and gender. New York: Palgrave Macmillan.
Smalley, K. B., Warren, J. C., & K Nikki Barefoot, P. (Eds.). (2017). LGBT health: Meeting the needs of gender and sexual minorities. Springer Publishing Company.
autor příspěvku:
RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D.
posl. aktualizace (srpen 2023)