Významná díla queer a feministické teorie

Michel Foucault (1926–1984) byl francouzský historik a filozof, spojený se strukturalistickým a poststrukturalistickým filozofickým proudem. Foucault se zajímal o historický vývoj termínů a konceptů, se kterými se lidé ve společnosti definují (např. zdravý a duševně nemocný, heterosexuál a homosexuál). Foucault kladl důraz na studii institucí, které tyto termíny vytváří (např. univerzity, azylové domy, nemocnice či věznice). Věřil totiž, že zkoumáním sociálních postojů ve vztahu k těmto institucím lze zkoumat vývoj a všudypřítomnost politické moci.

Foucault napsal jedenáct knih a řadu článků. Mezi jeho nejznámější a nejvýznamnější dílo, které dnes řadíme i do queer teorie, je Histoire de la sexualité I.: la volonté de savoir (1976), v překladu od Dušana Straňáka Dějiny sexuality I.: Vůle k vědění (1999). V této knize Foucault poukázal na to, že vědecké a politické diskurzy zásadně ovlivňují a zároveň vytvářejí společenské myšlenky a představy o sexualitě. Více si o knize můžete přečíst u nás zde.

Zdroj:

Leitch, V. B., et al. (2018). Michele Foucault. The Norton Anthology of Theory and Criticism, 1388-1394). W.W. Norton and Company.

Sara Ahmed (*1969) je britsko-australská spisovatelka a vědkyně známá v oblastech feministické teorie, queer teorie, kritické rasové teorie a postkoloniálních studií. Ahmed popisuje svůj výzkum jako zájem o to, jak okolní svět formuje naše těla a mysl. Dále se Ahmed zabývá tím, jak instituce, kultury a prostředí zajišťují nebo zpochybňují svou moc. Do konce roku 2016 byla Ahmed profesorkou rasových a kulturních studií na Goldsmiths, University of London. Z pozice však rezignovala, protože univerzita selhala v řešení sexuálního obtěžování. Nyní Ahmed pracuje na akademickém výzkumu nezávisle.

Ahmed zatím publikovala deset knih. Její nejznámější knihou v queer teorii je Queer Phenomenology (2006), ve které Ahmed zkoumá, co pro těla znamená být situovány [MP1] v prostoru a čase, které jsou společností orientovány a uspořádány určitými směry jako jsou heterosexualita apod.

Mezi její další známa díla patří The Cultural Politics of Emotion (2004) a Strange Encounters a Living a Feminist Life (2017). Žádna z knih zatím nebyla přeložena do češtiny. V současné době Ahmed aktivně přispívá na svůj blog https://feministkilljoys.com/.

Zdroj:

Ahmed, Sarah. (n.d.). Bio. Dostupné z: https://www.saranahmed.com/bio-cv.

Photo by Rama, CC BY-SA 3.0 fr, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=84055910

Lee Edelman (*1953) je literární kritik a profesor ze Spojených států. Edelman začal svou akademickou kariéru výzkumem americké poezie dvacátého století. Avšak byly to Edelmanovy výzkumy v queer teorii, poststrukturalismu, psychoanalytické teorii a kulturních studiích, které mu vynesly mezinárodní uznání. Jeho teoretická díla zkoumají souvislosti mezi sexualitou, rétorickou teorií a kulturní politikou. Momentálně Edelman působí jako profesor literatury na Tufts University v Massachusetts ve Spojených státech.

Edelman zatím publikoval tři knihy. Jeho první kniha, Transmemberment of Song: Hart Crane’s Anatomies of Rhetoric and Desire (1987), je dílo o poezii Harta Cranea. Homographesis: Essays in Gay Literary and Cultural Theory (1994), Edelmanova druhá kniha, se zabývá významem queer literatury. Jeho nejznámější a také nejkontroverznější kniha No Future: Queer Theory and the Death Drive (2004) se zabývá vztahem queer komunity k takzvanému “reprodukčnímu futurismu,” který popisuje současnou společnost obětující přítomnost pro zlepšení budoucnosti dětí. Žádná z jeho knih zatím nebyla přeložena do češtiny.

Zdroj:

Duke University Press. (n.d.). No Future. Dostupné z: https://www.dukeupress.edu/no-future.

Fontenot, A. (2006). Review of No Future: Queer Theory and the Death Drive, by L. Edelman. Modern Fiction Studies, 52(1), 252–256. http://www.jstor.org/stable/26286945

Tufts University. (n.d.). Lee Edelman. Dostupné z: https://as.tufts.edu/english/people/faculty/lee-edelman.

Foto: Professor of English Lee Edelman poses for a portrait at East Hall on Sept. 30, 2013. (Kelvin Ma/Tufts University), Medford/Somerville, Massachusetts.

Alan Sinfield (1941-2017) byl vlivným britským akademikem v oblasti literatury a queer teorie a spoluzakladatelem prvního magisterského programu zaměřeného na queer studia v Británii s názvem „Sexual Dissidence and Social Change“ (překl. Sexuální disent a sociální změna). Tento program byl otevřen studujícím v roce 1991 na University of Sussex, kde Sinfield působil celý svůj kariérní život. Sinfieldův mezioborový výzkum zahrnuje alžbětinské drama, poválečnou literaturu, kulturu a politiku, divadlo 20. století, Oscara Wildea, Lorda Alfreda Tennysona a moderní pop hudbu. Ve svých dílech se Sinfield věnoval vztahům mezi kulturními formami a politickou i ekonomickou mocí, sociálním vyloučením a sexuální identitou. Sinfield se také zabýval tím, jak různé identitní skupiny dokážou potenciálně působit subverzně nebo transformativně vůči společnosti a jejím kulturám.

Sinfield publikoval celkem dvanáct knih. Zmínit například musíme první přímé, podrobné a teoreticky opodstatněné queer čtení Alfreda Tennysona v knize Alfred Tennyson (1968), kde Sinfield hledal prezentaci stejnopohlavní vášně Tennysona pro jeho nejlepšího přítele Arthura Hallama. Mezi jedno z nejdůležitějších děl queer kulturních studií patří Sinfieldova kniha Gay and After (1998; překl. Gay a poté), kde Sinfield píše o tom, jak se v queer menšinové kultuře utvářejí sdílené identity přivlastňováním a přetvářením široce cirkulujících příběhů, her, písní, reklam, filmů. Bohužel, Sinfieldovy knihy zatím nebyly přeloženy do češtiny.

Zdroj:

Alderson, David. (2018). Alan Sinfield: A Committed Intellectual Life. The Raymond Williams Society. Dostupné z https://raymondwilliams.co.uk/2018/11/23/alan-sinfield-a-committed-intellectual-life/.

Bourne, Taylor. (2017). Alan Sinfield Obituary. The Guardian. Dostupné z http://www.theguardian.com/books/2017/dec/15/alan-sinfield-obituary.

Sinfield, Alan. (1998). Gay and after. Serpent’s Tail.

Foto z https://raymondwilliams.co.uk/2018/11/23/alan-sinfield-a-committed-intellectual-life/

Eve Kosofsky Sedgwick (1950-2009) byla průkopnicí queer teorie a také významnou literární vědkyní. Ve svých dílech, které jsou považovány za zakládající díla queer teorie, se Sedgwick zejména zabývala tím, jak jsou sexuality a gender zakódovány v kultuře, a také nejednoznačnostmi sexuálních identit v beletrii. Sedgwick byla taktéž vášnivá sociální aktivistka a ve svých dílech odhalovala, jak americká vláda potlačovala fakta o sebevraždách mladistvých nehetorexuálních lidí nebo cenzurovala vzdělávání o HIV/AIDS. Sedgwick působila na řadě univerzit a získala významná stipendia od Mellon Foundation (1976–78), Bunting Institute na Radcliffe College (1983–84), Guggenheimovy nadace (1987–88) a National Humanities Center (1991–92). Od roku 1998 až do své smrti Sedgwick byla významnou profesorkou literatury na City University of New York.

Sedgwick za svůj život publikovala celkem patnáct knih. Její dvě nejznámější (a pionýrské) knihy jsou Between Men: English Literature and Male Homosocial Desire (1985; překl. Mezi muži: Anglická literatura a mužská homosociální touha) a Epistemology of the Closet  (1990; překl. Epistemiologie šatníku). Kniha Between Men zkoumá, jak je sociální interakce mezi stejným pohlavím, takzvaná homosocialita (termín poprvé použit samotnou Sedgwick), konstruována a reflektována v evropských literárních textech od roku 1600 do roku 1850. Epistemology of the Closet tvrdí, že západnímu světu můžeme rozumět pouze studováním homosexuality a heterosexuality jako sociálních konstruktů. Knihy zatím nebyly přeloženy do češtiny.

Zdroj:

Phillips, Sarah. (2009). Obituary: Eve Kosofsky Sedgwick. The Guardian. Dostupné z http://www.theguardian.com/books/2009/may/12/eve-kosofsky-sedgwick-obituary-queer-theory

Grimes, William. (2009). Eve Kosofsky Sedgwick, a Pioneer of Gay Studies and a Literary Theorist, Dies at 58. The New York Times. Dostupné z https://www.nytimes.com/2009/04/15/arts/15sedgwick.html.

Leitch, V. B., et al. (2018). Eve Kosofsky Sedgwick. The Norton Anthology of Theory and Criticism, 1388-1394). W.W. Norton and Company.

Judith Butler (*1956) je jeden*na z nejvíce čtených amerických filozofů a spisovatelů genderových a kulturních studií. Jeho*její díla ovlivnila politickou filozofii, etiku a feminismus, queer teorii a literární teorii. Butler získal*a své tituly na prestižní univerzitě Yale. Celou svou kariéru Butler vyučoval*a v interdisciplinárních programech na mnoha univerzitách, například na Univerzitě Johns Hopkins, Kalifornské univerzitě v Berkeley, nebo na Kolumbijské univerzitě. Butler je také členem*kou redakční nebo poradní rady několika akademických časopisů. 

Butler napsal*a v letech 1987 do 2022 dvacet čtyři knih. Jeho*její nejznámější a nejvíce citované dílo je Gender Trouble: Feminism and the Subversion of Identity (1990; “Gender Trouble”), v překladu Trable s rodem: feminismus a podrývání identity. V Gender Trouble se Butler zabývá kategoriemi rodu (genderu) žena a muž. Butler ve zkratce kritizuje tento tradiční dvojjakostní systém. Argumentuje, že gender je spíše performativní a sociálně konstruovaný koncept než pevná biologická kategorie pohlaví. Nortonova antologie literární teorie píše, Gender Trouble je jeden z nejvilnějších teoretických textů 90. let 20. století a je také zakládajícím dokumentem queer teorie.Dále Norton uvádí, že kniha z Butler udělala něco mezi celebritou a kultovní postavou, zejména v LGBTQ+ subkulturách (Leitch, et al., 2018). Do češtiny kniha, bohužel, přeložena není, ale v češtině můžete najít knihu z roku 1993 navazující na Gender Trouble, a to Závažná těla: O materialitě a diskursivních mezích “pohlaví” od nakladatelství Karolinum.  

Zdroj: 

Leitch, V. B., et al. (2018). Judith Butler. The Norton Anthology of Theory and Criticism, 2371-2375. W.W. Norton and Company. 

Butler, Judith. (1990). Gender trouble: feminism and the subversion of identity. Routledge.

Gayle S. Rubin (*1949) je politická aktivistka, kulturní antropoložka, etnografka gay komunit, a ze všeho nejvíce průkopnicí feministické a queer teorie. V roce 1969 se Rubin stala první absolventkou programu v ženských studií na University of Michigan, který také sama navrhla. Nyní Gayle na University of Michigan vyučuje antropologii a ženská studia. Její práce vymezuje klíčové rysy queer teorie, které později ovlivnily slavné queer teoretiky jako Judith Butler, Eve Kosofsky Sedgwick, Lauren Berlant a Michael Warner.

Rubin je nejvíce známa pro své eseje, které se zabývají společenskými mechanismy a systémy, které vytváří sexuální útlak, konvence genderu a povinnost být heterosexuálním jedincem. Ve své práci Gayle hlavně prosazuje propojení vzdělanosti s aktivismem. Rubin byla vždy sex-pozitivní aktivistkou a stala se prominentní figurou v takzvaných amerických sexuálních válkách 80. let. Tyto války byly prudké debaty, které v USA rozštěpily feministické hnutí v otázkách týkajících se sexuálního chování, zejména pornografie, sadomasochismu a prostituce. Například, zatímco jedna skupina chtěla cenzurovat a zakázat pornografii, Rubin a s ní spojení akademici byli proti cenzuře a obhajovali osvobození veškeré sexuální aktivity. Její nejslavnější esej „Thinking Sex: Notes for a Radical Theory of Sexual Politics“ v překladu „Přemýšlení o sexu: poznámky radikální teorie sexuální politiky“ shromažďuje některé z jejích myšlenek o pornografii. Esej vysvětluje proč antipornografické feministky spíše přispívají k sexuálnímu útlaku žen než k jeho ukončení.

Její další proslulou esejí je „The Traffic in Women: Notes on the ‘Political Economy’ of Sex“ v překladu „Obchod se ženami: Poznámky k ‘politické ekonomii’ sexu.“ Rubin v eseji slavně vymezuje termín „sex/genderový systém,“ aby popsala „soubor dohod, kterými společnost přeměňuje biologickou sexualitu na produkty lidské činnosti“ (Rubin 2011; vlastní překlad). Rubin navrhuje, že vazby mezi biologickým pohlavím, sociálním pohlavím a sexuální přitažlivostí jsou produkty kultury (Kang, et al., 2017).
Obě eseje a její další psaní můžete najít ve sbírce Deviations: A Gayle Rubin Reader (2011), která zatím, bohužel, není přeložena do češtiny.

Zdroj:

Leitch, V. B., et al. (2018). Rubin Gayle. The Norton Anthology of Theory and Criticism, 2192-2193. W.W. Norton and Company. 

Rubin, Gayle S. (2011). Deviations: A Gayle Rubin Reader. Duke University Press.

Kang, Miliann, et al. (2017). The Sex/Gender/Sexuality System. Introduction to Women, Gender, Sexuality studies. https://openbooks.library.umass.edu/introwgss/chapter/the-sexgendersexuality-system

University of Michigan LSA Anthropology. (n.d.). Gayle S. Rubin. https://lsa.umich.edu/anthro/people/faculty/socio-cultural-faculty/grubin.html

Jack Halberstam (*1961) také známý*á jako Judith Halberstam je americký*á akademik*čka známý*á svými studiemi v oblasti queer teorie a populární kultury. Halberstam popisuje svůj gender jako fluidní, a proto z úcty budeme v tomto medailonku používat rod mužský i ženský, abychom dodrželi jeho*její genderovou nezařaditelnost (Halberstam 2012). Halberstam získal*a svůj bakalářský titul v anglické literatuře na University of California v Berkeley v roce 1985 a později doktorský titul (Ph.D.) v anglické literatuře na University of Minnesota v roce 1991. V současnosti je Halberstam profesorem*kou genderových studií a angličtiny na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. 

Halberstam zatím publikoval*a sedm knih. Jeho*její práce zkoumá texty od viktoriánské literatury přes lesbickou pornografii 80. let až po současné romány a hollywoodské hrané i animované filmy. Halberstam ve své práci tedy čerpá z každodenního života obyčejných lidí, aby zpochybňovala*a úzké dualistické systémy genderu a sexuality a vytvořili nová, rozsáhlejší chápání genderu a sexuality (Leitch, V. B., et al 2018). 

Halberstamova oceňovaná a nejznámější kniha je Female Masculinity (1998). V této knize Halberstam představuje kritickou kategorii „ženská maskulinita,“ v originále „female masculinity,“ která je Halberstamovým nejvýznamnějším příspěvkem v queer teorii. V knize Halberstam tvrdí, že maskulinita je spíše soubor chování, který přesahuje tělo muže. Tím Halberstam myslí, že se maskulinita dá studovat bez potřeby pozorovat muže. Halberstam tedy argumentuje, že ženy mohou také být a chovat se maskulinně, aniž by se uchýlily k chirurgickým úpravám svého těla.

Další známá kniha je například The Queer Art of Failure (2011), kde se Halberstam zabývá například animovanými filmy jako Hledá se Nemo (2003) nebo Příšerky s.r.o. (2001). Další známou knihou je Gaga Feminism: Sex, Gender, and the End of Normal, kde Halberstam používá americkou popovou zpěvačku Lady Gaga jako symbol nové éry sexuálního a genderového vyjádření ve 21. století. Bohužel, žádná z jejích knih doposud nebyla přeložena do češtiny. 

Zdroj: 

Docter, Pete. (režisér). (2001). Příšerky s.r.o.  [film]. 

Halberstam, J.  (2011). The queer art of failure. Duke University Press.

___________. (2012). Gaga feminism : sex, gender, and the end of normal. Beacon Press.

___________. (2013). On Pronouns. Jackhalberstam.com. http://www.jackhalberstam.com/on-pronouns/?fbclid=IwAR1VHY5W2GdRjDD9hl0vTIsN0Bk95Sks8PEeyHhwrfNBfniJZ0FSz1dcFnc. 

___________. (2018). Female masculinity: Twentieth anniversary edition with a new preface. Duke University Press.

Leitch, V. B., et al. (2018). Judith Jack Halberstam. The Norton Anthology of Theory and Criticism, 2525-2526.. W.W. Norton and Company. 

Stalton, Andrew. (režisér). (2003). Hledá se Nemo [film].

José Esteban Muñoz (1967-2013) byl kubánským vědcem a bývalým předsedou katedry uměleckých studií v činohře na Tisch School of the Arts patřící New York University. Jeho akademická práce studuje široké spektrum oblastí, včetně uměleckých představení, queer literatury, fotografie a queer teorie. Nicméně jeho celoživotní akademická práce hlavně silně sahá do oblasti politického aktivismu a studia všedního života queer lidí s odlišnou barvou pleti.

Muñoz se ve svém díle zabýval nedostatkem vážné kritické analýzy týkající se rasových a etnických témat v queer studiích. Přestože v začátcích queer teorie akademici prezentovali svou práci jako snahu o prolomení pevně stanovených představ o genderu a sexualitě, mnoho queer teoretiků opomíjelo roli rasy a etnicity v životní zkušenosti queer jedinců (Colucci 2014). Muñoz ve svých dílech tedy zdůrazňuje, že většina diskusí o rasových otázkách je zaměřena na heterosexuální perspektivu, a pak že většina studií zabývajících se gay a lesbickými tématy, podobně jako studia ženských otázek, často opomíjí rasové hledisko a předpokládá, že zkoumané subjekty jsou bílí lidé (Colucci 2014).

Muñozova první kniha Disdentifications: Queers of Color and the Performance of Politics (1999; překl. Disidentifikace: Queer lidé barvy a předvádění politiky) je považována za inovativní a průlomový základ kritického studia rasy, genderu a sexuality (University of Minnesota 2013). V knize Muñoz definuje a popisuje „disidentifikaci“ jako strategii přežití v restriktivním heteronormativním světě používanou marginalizovanými jedinci, zejména queer lidmi jiné barvy pleti. Tito jedinci přijímají a zároveň podvracejí dominantní společenské normy a identity, aniž by se s nimi plně ztotožnili nebo je zcela odmítli (Muñoz 1999; Colucci 2014). Muñoz v knize jako příklad uvádí umělce a umělkyně, kteří přebírají stereotypy do svých uměleckých rolí, ale zároveň je parodují (Muñoz 1999; Colucci 2014). Muñozovy myšlenky o disidentifikaci byly aplikovány v široké škále oborů od studií postižení po dějiny umění (Colucci 2014).

Muñozovou druhou nejznámější knihou je Cruising Utopia: The Then and There of Queer Futurity (2009), v překladu Cestování utopií: Queer budoucnost tenkrát a tam. V knize Muñoz předefinoval význam slova queer jako vizi budoucí společnosti, kde LGBTQ+ jednotlivci a další marginalizované skupiny nebudou vystaveny diskriminaci, útlaku a společenským normám. Svůj argument prozkoumává studiem umění, poezie a divadla z let kolem Stonewallského povstání v roce 1969.

Cruising Utopia kritizuje například negativitu Lee Edelmana, který tvrdil, že queer lidé jsou v opozice vůči „reproduktivní budoucnosti“ heterosexuality, a tak by se měli vzdát budoucnosti ve prospěch radikálnějšího se zapojení do současnosti (viz Lee Edelman). Muñoz odmítá Edelmanovo zařeknutí budoucnosti; queer pro Muñoze ztělesňuje kolektivní touhu po inkluzivnějším a spravedlivějším světě a slouží jako hnací síla pro sociální a politické změny v queer komunitě (Muñoz 2013; Colucci 2014; Twomey 2020). Avšak Muñoz tím nemyslí, že bychom se měli snažit aby LGBTQ+ lidé byli přijímáni do problematických institucí, jako jsou manželství nebo armáda (Twomey 2020; Muñoz 2009). Muñoz píše, že se nemáme snažit o “pouhé začlenění do zkorumpovaného a bankrotujícího společenského řádu,” trvá na tom, že “musíme snít a hledat nová a lepší potěšení, jiné způsoby bytí ve světě” (Muñoz 2009; 20; vlastní překlad).

Zdroj:

Colucci, Emily. (2014). Vacating The Here And Now For a There and Then: Remembering José Esteban Muñoz. Los Angeles Review of Books. https://lareviewofbooks.org/article/vacating-now-remembering-jose-esteban-munoz/.

Muñoz, J. E. (2009). Cruising utopia: the then and there of queer futurity. New York: New York University Press.

Muñoz, J. E. (1999). Disidentifications: queers of color and the performance of politics. Minneapolis: University of Minnesota Press.

Twomey, Alex Hoyos. (2020). Book Review: Cruising Utopia: The Then and There of Queer Futurity (10th Anniversary Edition) by José Esteban Muñoz. LSE Review of Books. https://blogs.lse.ac.uk/lsereviewofbooks/2020/11/13/book-review-cruising-utopia-the-then-and-there-of-queer-futurity-10th-anniversary-edition-by-jose-esteban-munoz/.

University of Minnesota Press. (2013). Highly regarded author and professor José Esteban Muñoz dies. University of Minnesota Press. https://www.upress.umn.edu/press/press-releases/highly-regarded-author-and-professor-jose-esteban-munoz-dies.

Adrienne Rich (1929-2012) byla významná americká básnířka, feministka a esejistka. Ve svém radikálním psaní se zabývala ženskou identitou, sexualitou a otázkami barvy pleti. Její psaní a myšlení výrazně ovlivnila šedesátá léta v New Yorku, kde se autorka zapojovala do protiválečných a občanských právnických hnutí. Mimoto její psaní o ženách ovlivnil také její osobní život, například těžké mateřství (Doherty 2020).

V roce 1980 Rich zveřejnila esej “Compulsory Heterosexuality and the Lesbian Existence” (překl. Povinná heterosexuality a lesbická existence) ve předním feministickém akademickém časopise Signs (překl. Znaky). Tato esej byla součástí vzrůstajícího odborného zájmu o heterosexualitu v 70. letech. V té samé době například Jonathan Ned Katz ve své knize The Invention of Heterosexuality (překl. Vynález heterosexuality) hledal počátek heterosexuální sexuality jakožto identity.

V své nejznámější eseji se Rich zabývá chápáním heterosexuality jako normy a dopady této normy na ženy a feminismus. V eseji Rich definuje heterosexualitu jako silnou a muži ovládanou společenskou strukturu, která posiluje a udržuje mužskou kontrolu nad ženami. Rich tvrdí, že heterosexualita není přirozeným nebo vnitřním lidským instinktem, ale propagovanou ideologií. Žena je, podle Rich, do heterosexuality vnucena tradicemi, jako jsou romantické příběhy, manželství, romanizace mateřství nebo situacemi, ve kterých jsou ženy finančně závislé na mužích, často kvůli nevýhodám v pracovním prostředí.

V důsledku, Rich píše, společnost nepochybně věří, že ženy jsou přirozeně, biologicky a emočně, náchylné pouze k mužům (Rich 1980; 637). Rich demonstruje svůj postoj tím, že zdůrazňuje případy ve slavné feministické literatuře, kde autorky ženskou heterosexuální orientaci předpokládají a ani nepřímo ji nezpochybňuji (Rich 1980; 633). Taková literatura podle Rich znehodnocuje vztahy mezi ženami stejného pohlaví nebo dokonce úplně ignoruje existenci ženské homosexuální životy v historii (Rich 1980; 633-637). V důsledku toho Rich odvážně navrhuje, že feministické myšlení její doby je neinklusivní a udržuje mužskou nadvládu nad ženami. Rich poukazuje termínem „povinná heterosexualita,’’ že ženy žijí ve společnosti, která je strukturována tak, aby si ženy myslely, že neexistuje zdravá alternativa k heterosexualitě.

Tyto myšlenky, byť velmi produktem doby aktivismu (zobecňující a částmi zjednodušující dynamiku společnosti), ovlivnily queer a feministické teoretiky, například Judith Butler.

Zdroj:

Butler, Judith. (1999). ‘Notes to Chapter 1’, Gender Trouble: Feminism and the Subversion of Identity. London: Routledge.

Doherty, M. (2020). The Long Awakening of Adrienne Rich. The New Yorker. [online] 19 Nov. https://www.newyorker.com/magazine/2020/11/30/the-long-awakening-of-adrienne-rich.

Katz, Jonathan Ned. (1995). The Invention of Heterosexuality. New York: Dutton.

Rich, Adrienne. (1980). ‘Compulsory Heterosexuality and Lesbian Existence’. Signs, 5.4.

Text: David Popelka