LGBTQ Psychologie
Proč potřebujeme v psychologii specifické odvětví zabývající se LGBTQ (ne-heterosexuálními) lidmi? Existují k tomu dva hlavní důvody:
Donedávna se většina psychologů (a také odborníků působících v příbuzných disciplínách, např. v psychiatrii) přikláněla k názoru, že „homosexualita“ je duševním onemocněním. V 70. letech minulého století se tomuto názoru vzepřela tzv. „gay afirmativní psychologie“, tedy proud psychologického myšlení, který si kladl za cíl ukázat, že „homosexuálové“ patří mezi psychologicky zdravé, „normální“ jedince.
Druhý důvod souvisí s historickou patologizací „homosexuality“ a poukazuje na to, že většina psychologického výzkumu se zaměřuje na studium životů a zkušeností heterosexuálních a cisgender (ne-trans) lidí. Mainstreamová psychologie se LGBTQ lidmi zabývá přinejmenším okrajově. Příkladem jsou chybějící studie matek z řad ne-heterosexuálních lidí, předsudečnosti vůči LGBTQ lidem. LGBTQ psychologie věří, že abychom o psychologii mohli hovořit jako o „psychologii lidí“, musíme se tedy zaměřovat na zkušenosti všech lidí a být otevření ke způsobům, kterými se životy lidí liší.
LGBTQ psychologie (někdy též psychologie sexualit je odvětvím psychologie, které se zabývá životy a zkušenostmi LGBTQ lidí.
autor příspěvku:
RNDr. Michal Pitoňák, Ph.D.
Literatura:
- Clarke, V., Ellis, J. S., Peel, E., & Riggs, D. (2010). Lesbian, Gay, Bisexual, Trans and Queer Psychology An Introduction. Cambridge: Cambridge University Press. ISBN-13 978-0-521-87666-7.