Scroll to top
© 2022, Queer geography, z.s.
en cs

České publikace

Zde můžete najít české publikace k tématu Queer a feministické teorie

 

Brožura s názvem „Nitky dějin: Za hranice běžných představ o feministickém a LGBTQI+ hnutí“ byla vytvořena v rámci projektu „Streets Aligned – Podpora pedagogů směrem k LGBTQI+ inkluzivnímu vzdělávání”. Tento projekt byl realizován čtyřmi mezinárodními organizacemi, včetně českého Genderového informačního centra NORA, které spadá pod Českou ženskou lobby. Přestože je brožura primárně určena pro vzdělávání na základních a středních školách, posloužit může také jako zajímavý průvodce pro veřejnost a všechny, kteří mají zájem o téma feminismu a LGBTQI+.

Tato graficky atraktivní brožura se zaměřuje na významné okamžiky v historii feministického a LGBTQI+ hnutí a vývoj genderových a queer studií. Hlavním záměrem je kreativně a srozumitelně přiblížit čtenářstvu globální historii feminismu a LGBTQI+ hnutí. Například kapitola „Od emocí k feminismu: Historie a inspirace” prozkoumává historický vývoj ženských prostorů a norem, které omezovaly vyjádření ženských emocí. Z kapitoly „Konflikty uvnitř feministického hnutí” vyplývá, že i přes zdánlivě společný cíl rovnosti, feminismus neunikl a neuniká konfliktům. Tyto konflikty zahrnují například rasismus, zahalování muslimských žen, třídní rozdíly, homofobii a vylučování transgender osob. Dále pak brožura zahrnuje kapitoly které přibližují Gender studi

es a mužská studia a nakonec Queer teorii. Centrální myšlenkou protkanou celou brožurou je, že feminismus nikdy nebyl a pravděpodobně nikdy nebude jednotným hnutím, což platí i pro hnutí LGBTQI+.

Brožura se však neomezuje na výklad toho, co bylo. Ukazuje, že navzdory tomu, jak nás feministická a LGBTQI+ hnutí posunula vpřed, hrůzné globální titulky novin na konci brožury dokazují, že máme stále mnoho problémů. Publikace nás tak motivuje k tomu, abychom se aktivně angažovali v současnosti a nezůstávali jen u historie a teorie. Cílem brožury je tedy nejen poučit, ale podnítit aplikování nových poznatků v našem současného působení ve společnosti. Stáhnout si ji můžete zde.

Queer Romové se setkávají s vícenásobnou diskriminací1 na průsečíku anticikanismu (romofobie) homofobie, transfobie, sexismu a dalších forem útlaku. Nedávný výzkum v České republice, na Slovensku a v Maďarsku (ARA ART 2021) zjistil, že v oblasti vícenásobné či intersekcionální2 diskriminace existuje koncepční i právní vakuum. Toto vakuum existuje na pozadí oslabování ochrany lidských práv příslušníků etnických/ „rasových“, sexuálních a rodových menšin, včetně queer Romů a obecného trendu oslabování úřadů pro rovnost.

Kniha „Queer Romové“ vyšla přesně před rokem u nakladatelství Routledge. Tato kniha nabízí hloubkový náhled do života queer Romů a poskytuje tak bohaté důkazy o heterogenitě Romů. Žité zkušenosti queer Romů, které jsou regionálně velmi různorodé, představují zásadní výzvu jednorozměrnému negativnímu zkreslování Romů jako homofobních a protichůdných k evropské a západní moderně. Kniha originálním a neotřelým způsobem představuje platformu romské akceschopnosti a romských hlasů. To umožňuje čtenáři vycítit jednotlivce za daty, která podrobně popisují příběhy odmítnutí romskými rodinami a komunitami a neromskými komunitami; a neznámé, průkopnické příběhy o přijetí romskými rodinami a komunitami.

Kniha Queer Roma od Lucie Fremlové

Inovativně kombinuje intersekcionalitu s queer teorií a aplikuje tuto kombinaci na oblast romistiky, a tak podporuje argumenty prostřednictvím dat ilustrujících, jak jsou identity queer Romů utvářeny anticikanismem a jeho průniky s homofobií, transfobií, sexismem a dalšími formami útlaku.

Dějinami lidstva se prolíná určitá, často nepřiznaná blízkost a spřízněnost mezi Romy a lesbami, gayi, bi, trans, intersex a queer (LGBTIQ) lidmi. Ta se odráží nejen v sociální, ale také jazykové spřízněnosti mezi queer argoty jako Polari používaný gayi a drag queens ve Velké Británii nebo argoty Lubunca a Kaliardà používané LGBTIQ komunitami v Turecku a Řecku. Kromě výpůjček z jiných jazyků využívají tyto queer argoty prvky romského jazyka (Barrett 2018). Navzdory této spřízněnosti mezi queer lidmi a Romy, zakořeněné ve společných zkušenostech stigmatizace a perzekuce obou skupin probíraných ve 2. kapitole, nebyli queer Romové až donedávna vidět, nebo nebyli tak viditelní jako v posledním desetiletí, kdy se po Evropě objevilo a mobilizovalo zřetelné hnutí LGBTIQ Romů. Jak tato kniha ukazuje, Romové menšinové sexuální a rodové identity, kteří se identifikují jako queer, byli na rozdíl od tzv. populárních názorů a domněnek vždy přítomni v sociální struktuře různých romských skupin a podskupin a ve všech oblastech života. A nejen to: bohaté, mnohovrstevné žité zkušenosti queer Romů prezentovaná v této knize boří mýty o údajné povinné heterosexualitě, homofobii a sexuální zaostalosti Romů.

Lucie Fremlová

Kapitola 1 „Chápání romské identity mimo etnický a binární rámec“ je nejdelší kapitolou, která poskytuje teoretickou a metodologickou osu knihy. Pojednává o chápání romské identity v romistice a o relevanci konceptů vycházejících z queer teorie pro konceptualizace etnických/„rasových“, sexuálních a rodových identit.

Kapitola 2 „Perverzní“ a „deviantní“ nenormativní sexuality, pohlaví, etnika a „rasy“ se zabývá tezí, že určité typy nenormativních etnických/„rasových“ identit, například černošská, romská, židovská, stejně jako sexuální a rodové identity, například lesbické, gay, bi, trans, intersex,3 začaly být považovány za perverzní, patologické, deviantní, sociálně stigmatizované a stigmatizující ukazatele. Zkoumá konstrukci genderovaných a sexualizovaných etnik/„ras“, jakožto i konstrukci etnizovaných/„rasizových“ sexuálních a rodových identit. Kapitola zkoumá kolektivní sociální, etnické/rasové, sexuální a rodové identity, které jsou v evropském kontextu často považovány za dvě nejvíce stigmatizované a patologizované a jejich průsečíky: queer romské identity. Stejně, jako je pro queer lidi mnohdy těžké přiznat nenormativní sexuální a rodové identity, je pro Romy často těžké přiznat svou romskou identitu: zejména proto, že se pro mnoho Romů stala negativním, sociálně stigmatizujícím ukazatelem.

Kapitola 3 „Jsme tu, jsme Romové a queer“! která využívá velmi rozmanitého fondu bohatých empirických dat, uvažuje o tom, jak jsou intersekcionální zkušenosti queer Romů formovány různými vztahy, kontexty a materiálními skutečnostmi. Kapitola zkoumá žité zkušenosti queer Romů na průsečíku anticikanismu, homofobie, lesbofobie, transfobie, sexismu a dalších forem útlaku. Dále se zabývá tím, jak jsou žité zkušenosti queer Romů utvářeny prostřednictvím rodin a komunit, a rolí, kterou hraje rod (gender) ve vztahu ke společenskému postavení žen, mužů a trans Romů, zejména z hlediska asymetrických mocenských vztahů ovlivňujících postavení romských leseb, gayů a bi a trans lidí. Rodová identita je posuzována s ohledem na způsoby, jakými jsou někteří trans Romové v porovnání s cisgender4 Romy a neromy etnizováni/ „rasizováni“ a genderováni.

Kapitola 4 „Viditelnost v prostorech mezi odlišností a stejností“ zkoumá žité zkušenosti queer Romů s ohledem na různé stupně etnické/ „rasové“ a queer viditelnosti, včetně neviditelnosti a hyperviditelnosti, jejich souvislosti s přijetím nebo odmítnutím a umístěním queer Romů v sítích sociálních vztahů a kontextů. Zamýšlí se nad skrývanými etnickými/ „rasovými“ a queer identitami a jevem, kterému se v angličtině říká „passing“ a při němž člověk „prochází“, respektive je okolím vnímán jako heterosexuál, cis člověk či nerom („procházení“, „proplouvání“). Tyto strategie vyplývají z různých stupňů etnické/ „rasové“, pohlavní a rodové viditelnosti a jsou reakcí na anticikanismus, homofobii, transfobii, sexismus a intersekcionální útlak, před nimiž své queer romské uživatele chrání. Kapitola také dokládá, jak se někteří queer Romové coby mediátoři, prostředníci a pojítka mezi dvěma různými světy snaží vytvořit shodnost a strategickou stejnost, tedy vědomý, strategicky subverzivní postup využívaný za účelem destabilizace a zpochybnění esencialistické etnického/ „rasovéno“, pohlavního a rodového „rozdílu“. Kapitola se zabývá myšlenkou, že prostory, které umožňují queer Romům žít a uplatňovat jejich prolínající se etnické/rasové a queer identity, jsou životně důležité pro to, aby je bylo vidět, slyšet, aby byli pochopeni a cítili se emocionálně v bezpečí.

Kapitola 5 „Nenormativní sounáležitost“ zkoumá pojem queer sounáležitosti coby nenormativní společenskou pozici ve vztahu k queer intersekcionální specifičnosti, kterou queer Romové zažívají proto, že vlastní negativně vnímané, stigmatizované, patologizované a často hyperviditelné etnické/ „rasové“, sexuální a rodové identity. To má důsledky pro přítomnost či absenci pocitu sounáležitosti queer Romů k většinovým bílým normativním, heteronormativním a cisnormativním společnostem, stejně jako romským a LGBTIQ komunitám. Queer (nenormativní) sounáležitost má zase dopad na proces identifikace a dezidentifikace. Queer Romové se mohou identifikovat s určitými aspekty etnické/ „rasové“, sexuální a rodové identity a zároveň se dezidentifikovat s dominantními sociokulturními scénáři, hodnotami a normami, které jsou nepřátelské, ohrožující či represivní. Kapitola pojednává o tom, jak queer sounáležitost je strategickou odpovědí na „dilema queer identity“.

Kapitola 6 „K nestereotypnímu chápání romských identit“, závěrečná kapitola, shrnuje klíčové milníky v chápání romských identit a porozumění, která vznikla na základě žitých zkušeností queer Romů, usnadněných konceptem queer intersekcionalit. Tato chápání znejišťují a zpochybňují přetrvávající dominantní, esencializující konceptualizace romských identit, které jsou základem stereotypních reprezentací Romů. Kapitola pokračuje úvahami o důležitosti inovativních metod při provádění transdisciplinárního výzkumu na rozhraní mezi sociálními hnutími, politikou a akademickým věděním v procesu spoluvytváření vědomostí, které přinášejí sociální změny, a úvahami o heterogenitě a pluralitě, které jsou vlastní žitým zkušenostem a vizuálním sebereprezentacím queer Romů. Kniha se zamýšlí nad využitím strategického esencialismu a queer intersekcionálního feminismu v sociálních hnutích a končí úvahou o možných budoucích směrech hnutí za práva Romů. Kniha je k dispozici zdarma jako e-kniha online.

Dr. Lucie Fremlová je nezávislá socioložka, která pracuje na rozhraní akademické sféry, sociální politiky a aktivismu. Její transdisciplinární výzkum se zaměřuje na etnické/„rasové“, sexuální a rodové identity, zejména ve vztahu ke queer Romům. Ve svém inovativním teoretickém přístupu kombinuje intersekcionalitu s queer teorií. Nedávno vyšla její kniha „Queer Roma“ (Routledge 2021) a její článek „LGBTIQ Roma and queer intersectionalities: the lived experiences of LGBTIQ Roma“, publikovaný v European Journal of Politics and Gender v roce 2019, vyhrál ocenění za nejlepší článek EJPG za rok 2021 a ocenění Council for European Studies Gender and Sexuality Research Network za nejlepší článek v roce 2019. Její článek „Non-Romani researcher positionality and reflexivity: Queer(y)ing one’s privilege“ byl nejčtenějším článkem publikovaným v roce 2019 ve svazku 1, číslo 2 časopisu Critical Romani Studies Journal.

[1] Dle § 2 odst. 3 v antidiskriminačním zákoně se přímou diskriminací rozumí takové jednání, včetně opomenutí, kdy se s jednou osobou zachází méně příznivě, než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci, a to z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, i z důvodu státní příslušnosti.

[2] Termín intersekcionalita popisuje, že se jednotlivé sociální kategorie (rasa, sexualita, třída) navzájem ovlivňují a také, že společně tyt

o kategorie různými mírami přispívají k intenzitě diskriminace (Crenshaw 1989). Kupříkladu diskriminace gay roma je intenzivnější, protože se v jeho diskriminaci může prolínat homofobie a antikacismus. Intersekcionalitu lze tedy chápat jako „přístup prolínání, křížení, kombinace či průsečík křížení nerovností“ (Kolářová 2008: 1).

[3] Intersex lidé se rodí (nebo se přirozeně vyvíjejí v pubertě) s pohlavními orgány či jinými orgány, hormonální- mi a/nebo chromozomálními znaky, které neodpovídají standardním definicím muže nebo ženy.

[4] Většina lidí o své genderové identitě neuvažuje, protože ji mají v souladu se svým biologickým pohlavím či s pohlavím, které jim bylo zapsáno po narození – tito lidé proto svou genderovou i pohlavní identitu mají „na stejné straně“ (z latiny cis = na stejné straně). Ačkoliv by se takto většina osob jistě neoznačila, lze odborně hovořit o cis-mužích a cis-ženách.