Stručný vývoj postavení „homosexuality“ (ne-heterosexuality) v Česku (a v Československu)
30. léta – v této době Československo patřilo k nejliberálnějším a nejvyspělejším zemím světa, již touto dobou se u nás projevovaly tendence ke zrovnoprávnění sexuálních menšin, respektive k odtrestnění „homosexuality“. Mezi lety 1931-32 u nás dokonce vycházel časopis Hlas sexuální menšiny, jehož obsah ukazuje na vyjímečné dědictví a rozvinutost naší společnosti, jež v této době byla daleko v předstihu i vůči západním, ne-slovanským zemím.
40. léta – intervence nacistického Německa a příchod komunismu zcela přerušily dřívější liberalizační tendence na kulturní a občansko-společenské úrovni, došlo k tabuizaci sexuální orientace a k téměř neprodyšné cenzuře v rámci tisku.
50. léta – navzdory společenské tabuizaci, se v Československu progresivně rozvíjela psychiatrie a sexuologie, tedy vědecké obory se zájmem o studium sexuální orientace. Ačkoliv mnozí v této době užívali, z dnešní perspektivy neetické a politování metody, tehdejší pokusy o „léčbu“ homosexuality (Kurt Freund a jeho averzivní terapie), paradoxně významně přispěly k celosvětovému prokázání přirozenosti, neléčitelnosti a neměnnosti sexuální orientace, tedy k významnému přínosu české sexuologie v rámci celosvětového měřítka.
1961 – na základě přesvědčivých výsledků v oblasti sexuologie dochází k právní dekriminalizaci konsensuálního homosexuálního styku, kdy Československo se stalo jednou z prvních zemí v Evropě, která k tomuto kroku dospěla (např. Vých. Německo až v roce 1968, celá Velká Británie až v roce 1981). Ačkoliv perzekuce a potenciální vydírání ne-heterosexuálních občanů ze strany StB pokračuje a legální hranice způsobilosti homosexuálního styku byla stanovena až od 18 let (ve srovnání s 15 lety u heterosexuálního styku).
1973 – v tomto roce byla homosexualita jako diagnóza vyškrtnuta z Diagnostického a Statistického Manuálu mentálních poruch, tzv. DSM III který pravidelně aktualizuje uznávaná Americká Psychiatrická Asociace (APA)
80. léta – vlivem celosvětové pandemie HIV/AIDS dochází k prolomení komunistické tabuizace „homosexuality“ a pomalu začínají i na veřejnost pronikat první zprávy o „homosexuálech“. Příkladně v tomto období tabu narušila i tehdy v Československu očerňovaná avšak dle všech měřítek zcela výjimečná legenda celosvětového tenisu Martina Navrátilová.
90. léta – vlivem porevolučně nově zformovaného aktivizmu Sdružení organizací homosexuálních občanů v ČR (SOHO) došlo k prvnímu významnému kroku ke zrovnoprávnění a ke sjednocení legální věkové hranice stejnopohlavního a různopohlavního styku na 15 let (rok 1990). V tomto roce rovněž Světová zdravotnická organizace (WHO) plně uznala, že homosexualita musí být vyškrtnuta ze seznamu duševních onemocnění, v roce 1993 k tomuto vyškrtnutí došlo i v České republice.
2001 – vstupuje v platnost anti-diskriminační zákon zakazující diskriminaci na základě sexuální orintace na pracovišti, tato legislativní úprava souvisela s přistoupením do Evropské Unie v roce 2004.
2006 – po 17ti letech úsilí SOHO a později Gay iniciativy vstupuje v Česku v platnost zákon o registrovaném partnerství, jehož součástí byl i diskriminační paragraf zakazující registrovanému partnerovi požádat o individuální adopci, na kterou mají jinak právo všechny způsobilé osoby v České republice. Tento fakt byl v roce 2016 na základě soudního procesu Ústavní soudem České republiky uznán za protiústavní.
autor příspěvku: