Scroll to top
© 2022, Queer geography, z.s.
en cs

Queer

Co vlastně znamená slovo queer?

(následující text je úryvkem z kapitoly Queer prostor(y), kterou lze nalézt v odborné knize Prostor(y) geografie) 

Queer jako slovo z lingvistického hlediska prošlo bouřlivým vývojem a přísluší mu obrovské množství konotací, proto bylo možná právě využito i k pojmenování teorie. Queer je anglickým slovem, které od 16. století označovalo podivné či zvláštní, v průběhu 20. století prošlo sémantickým obratem a začalo být chápáno jako urážlivé slovo užívané pro zesměšnění a ostrakizaci homosexuálů (Browne 2009: 40). V roce 1990 slovo využila LGBT americká aktivistická organizace Queer Nation a re-artikulovala ho ve významu, kdy se stalo nástrojem boje proti útlaku homosexuálů, kteří nebyli spokojeni s výsledky dosavadního „gay a lesbického aktivismu“. Queer aktivismus sehrál rovněž klíčovou roli v odpovědi na společenskou paniku související s rozmachem nemoci AIDS a nepřiměřené reakce vůči homosexuálům. V tomto smyslu se tedy v prostředí homosexuálního aktivismu stalo slovo queer novým zastřešujícím termínem, který označoval sexuální identity lidí, kteří nechtěli mít sexuální identitu, která by byla společensky srozumitelná (a tedy potenciálně exkluzivní).

Nad rámec předchozího použití slova queer, získávalo slovo na oblibě i v akademických kruzích, kde dalo vzniku tzv. queer teorie. Vznik queer teorie souvisel se soudobou potřebou definitivně zpochybnit validitu karteziánského subjektu, který byl vlivem sílícího poststrukturalistického a postmodernistického vědění postupně denaturalizován mysliteli jako Louis Althusser (působení ideologie – interpelace), Sigmund Freud (jedinec si není vědom formativního vlivu mentálních a psychických procesů, není celý a sebe-poznaný), Ferdinand de Saussure (představa o vnitřním, soukromém, osobním je vytvořená skrze systém označení – jazyk), Jacques Lacan (subjektivita vždy nekompletní, neukončená) a v neposlední řadě Michel Foucault (diskurzivně produkovaná subjektivita jako efekt sítí moci).

Je možné tak konstatovat, že queer teorie povstala či „vykrystalizovala“ z nelehké koalice feministických, poststrukturalistických a psychoanalytických teorií, které problematizovaly uvažování lidského subjektu (Salih 2002: 8). Ve svém teoretickém významu queer poprvé použila Teresa de Lauretis v roce (1991), vzápětí ho ale odmítla, protože bylo podle jejího názoru znehodnoceno mainstreamem (Browne 2009). Bez ohledu na názor autorky se termín široce uchytil a stal se pojmenováním pro v současnosti možná nejpodivnější, byť perspektivní teorii (Binnie 2004: 1). Jako teorie se queer vyvinula v rámci humanistického akademického prostředí USA (Browne, Lim, Brown 2007: 8), v geografii byla ale queer teorie poprvé aplikována ve Velké Británii (Rose 1993; Valentine 1993; Bell, Valentine 1995; Bell a kol. 1994). Podle Knoppa (1998) tomu bylo kvůli rozdílnému zaměření britské (kulturní politiky rezistence) a americké geografie (konsolidace gay ekonomiky a politické síly). Queer teorie destabilizuje „subjekt“ a dekonstruuje ho jako neurčitý, nestabilní.

PITOŇÁK, M. (2014): Queer prostor(y). In: MATOUŠEK, R. a OSMAN, R. (eds.): Prostor(y) geografie. Karolinum. Praha, s: 123-146.

Význam slova queer je tedy možné rozdělit do tří hlavních významů:

1

Proměnlivá „sexuální identita“ nespadající do „populárních škatulek“ (gay, lesba,…), zpochybňující, pátrající či mající odpor vůči nálepkování. Z tohoto důvodu se v angličtině v tomto významu doporučuje používat možná spíše termín questioning (zpochybňující/pátravý). Uživatelé, kteří používají tento termín v tomto významu se tedy často staví proti mainstreamu, a to jak „heterosexuálnímu“, tak „ne-heterosexuálnímu.“ Své postoje směřují i proti specifické formě „normalizace“ či „zposlušnění“ moderních“ gayů a leseb.

2

Zastřešující termín nahrazující nejednotné a problematické zkratky LG, GL, LGB, GLB, LGBT, GLBT, LGBTIQA,… jež má za cíl týkat se všech osob s menšinovou sexuální orientací a genderovou non-konformitou. Tento význam se může, ale i nemusí, překrývat s prvním významem. 

3

Queer jako teoretický přístup, forma vědění – tzv. queer teorie:

Queer teorie jako myšlenkový proud, zpochybňuje a problematizuje konsenzus, stabilitu či upřednostňovaný argument. Využívá postmodernismu a přehodnocuje sociální život především z perspektivy ne-heterosexuálů (Brown, Knopp 2003: 313). „Queer je způsob myšlení, způsob vědění, specifický způsob kritiky, který má za cíl vyzývat normalizace, prozkoumat předpoklady považované za samozřejmé, především (ne však výlučně) pak kategorie týkající se genderu, pohlaví a sexuality.

V geografii je proto tzv. queer geografie jen obtížně definovatelná, protože nedefinovatelnost, anti-normativita, anti-essencialismus jsou jejím základem.“ (Browne 2009: 39). Queer není sociálním konstruktivismem (je spíše „dekonstruktivismem“), sexuální identity destabilizuje (viz práce J. Butler) a považuje je za proměnlivé či nestálé, dekonstruuje. Queer teorie je „společné označení pro rozmanité intervence zaměřené na destabilizaci heterosexuální normy, soustředí se na demonstrování sociální a prostorové konstruovanosti původu všech sexuálních identit“ (Howell 2009:122). Queer představuje neustálý boj proti pokusům o specifikování sexuálních identit – „škatulkování“. Navzdory sexuální konotaci, kterou queer teorie má, je její aplikace širší a problematizuje lidský subjekt jako celek a nezaměřuje se tedy jen na sexuální rovinu diference, ale i na jiné osy diference, jakými jsou gender, rasa, etnikum, atd.