Sexualita

Nejnovější poznatky nám ukazují, že lidská sexualita či spíše lidské sexuality patří mezi spektrální a nespojité fenomény, který pro některé z nás představuje tekutě (fluidně) se vyvíjející rovinu (osu) rozmanitosti (diference) (Cohler & Hammack, 2007; Diamond, 2016; Savin-Williams, 2011).

Sexualitě (a rovněž genderové identitě) dnes tedy nemůžeme jednoduše rozumět pouze v rámci zažitých, byť nepřesných dvojích dělení a identitních škatulek, ale je zapotřebí chápat ji v komplexnější perspektivě, zejména pak v několika rovinách:

Sexuální (fyzické) a romantické přitažlivosti

V tomto pohledu proto může neheterosexuální osobou být osoba, která pociťuje částečnou nebo výlučnou sexuální, erotickou či romantickou přitažlivost k osobám stejného pohlaví/genderu.
Sexuálního chování (neheterosexuální osoba se tak sexuálně stýká, výlučně nebo příležitostně, s osobami stejného pohlaví/ genderu)
Sexuální sebe-identifikace (neheterosexuálně se identifikující osoba přijmula některou z mnoha kulturně specifických sexuálních identit, například lesbickou (L), gay (G), bisexuální (B), pansexuální (P), queer (Q), asexuální (A) či jinou neheterosexuální identitu)

Pokud bychom se smířili s praktickou nemožností snadného definování lidské sexuality (včetně heterosexuality), pak lze konstatovat, že neheterosexuálních lidí je ve společnosti zhruba 5–10 % (Lancet, 2016; Pitoňák, 2021). To, jestli se ke své neheterosexualitě ovšem „přihlásí“ závisí na místně specifických a společností podmíněných faktorech – zejména pak na stigmatizaci a heteronormativitě. Tyto faktory pak rovněž způsobují, že neheterosexuální lidé mohou častěji migrovat do velkých měst (Gabiam & Pitoňák, 2014).

Terminologické doporučení

S odvoláním na aktuální poznatky v sociálních a humanitních vědních oborech a na základě Doporučení k mediálnímu obrazu sexuálních menšin, který Výbor proti diskriminaci Rady vlády pro lidská práva a zmocněnkyně vlády pro lidská práva dne 10. 8. 2011 publikovaly na webu Vlády ČR (Vláda ČR 2011) doporučujeme neužívat překonané a potenciálně stigmatizující pojmy v oblasti lidské sexuality – zejména pak pojmy „homosexuál“ nebo „lesbička“.

Pojem „homosexuál/ové“ v současnosti vnímáme již jako překonaný a řada organizací připomíná, že je tomu tak zejména kvůli jeho patologizující a medicínské minulosti (APA, 1991).
Doporučujeme je nahrazovat nahrazovat buď identitními pojmy jako „gay“, „lesba“ / „lesbická žena“ nebo jej nahrazovat inklusivními pojmy jako neheterosexuální člověk/osoba.

Odkazy na zdroje:

Association, A. P. (1991). Avoiding Heterosexual Bias in Language. In American Psychologist (Vol. 46, pp. 973-974).

Cohler, B. J., & Hammack, P. L. (2007). The Psychological World of the Gay Teenager:Social Change, Narrative, and “Normality”. Journal of Youth and Adolescence, 36, 47-59. https://doi.org/10.1007/s10964-006-9110-1

Diamond, L. M. (2016). Sexual Fluidity in Male and Females. Current Sexual Health Reports, 8, 249-256. https://doi.org/10.1007/s11930-016-0092-z

Gabiam, K., & Pitoňák, M. (2014). Economic, Cultural and Social Factors Influencing the Development of Gay Businesses and Places: Evidence from the European Union / Ekonomické, Kulturní A Sociální Faktory V Pozadí Rozvoje Gay Podniků A Míst: Situace V Evropské Unii. In Moravian Geographical Reports (Vol. 22, pp. 2-17).

Lancet, T. (2016). Meeting the unique health-care needs of LGBTQ people. In The Lancet (Vol. 387, pp. 95): Elsevier Ltd.

Pitoňák, M. (2017). Rozdíly v duševním zdraví mezi ne-heterosexuály a heterosexuály: přehledová studie. In Československá psychologie (Vol. 61, pp. 575-592).

Pitoňák, M. (2018). Rozostření příčin a následků Syndemie HIV mezi ne-heterosexuálními muži. In Biograf (Vol. 67-68).

Pitoňák, M. (2021). Sexuální orientace jako přehlížená proměnná: terminologická, metodologická a kontextuální úskalí v otázce měření sexuality v rámci „reprezentativních“ šetření. Platí stále 4 %? Československá psychologie, 65(5), 440-458. https://doi.org/10.51561/cspsych.65.5.440

Savin-Williams, R. C. (2011). Identity Development Among Sexual-Minority Youth. Springer New York. https://doi.org/10.1007/978-1-4419-7988-9_28