Ruské noviny Novaya Gazeta a ruští lidskoprávní aktivisté v předchozích dnech přinesli znepokojivé důkazy o tom, že vláda Ruské republiky Čečensko zahájila kampaň namířenou proti homosexuálním mužům. V posledních dnech tyto zprávy potvrdila i zahraniční média, jejichž informace ukazují, že v Čečensku probíhá čistka při které jsou ohroženy životy homosexuálů.
Dailymail.co.uk hovoří o otevření koncentračních táborů pro homosexuály, kde dochází k jejich týrání elektrickými šoky a ubytí k smrti. Zdroje Independent.co.uk tyto informace potvrzují a podle citovaných informací, které podala Novaya Gazeta jsou vězni nuceni k prozrazení dalších příslušníků místní gay komunity.
Jeden z koncentračních táborů se podle Dailymail nachází v komplexu bývalé vojenské základy u města Argun. Theguardian.com tyto informace rovněž dokládá a hovoří o policejním zatčení 100 podezřelých gay mužů, včetně několika známých osobností či náboženských činitelů, odkazuje přitom na ruské zdroje, které hovoří o minimálně třech mužích, kteří byli při „preventivním policejním zátahu“ zabiti.
Velmi znepokojivě zní stanovisko Alvi Karimova, mluvčího čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, který tyto zprávy zcela dementoval a označil je za „absolutní lži a desinformace“. Své stanovisko pak pro agenturu Interfax podložil prohlášením, že „v Čečensku nejsou žádní gayové a proto prostě není možné zadržet či perzekuovat lidi, kteří se v jejich republice nevyskytují„.
V důsledku téměř naprosté tabuizace homosexuality v regionu je velmi obtížné informace získat přímo, avšak jak Ekaterina Sokirianskaia, vedoucí ruské Mezinárodní krizové skupiny, informovala „toto velké množství signálů lze jen těžko přehlížet a vše naznačuje, že k násilí skutečně dochází„. Sokirianskaia dále Guardianu sdělila, že v posledních dnech dostává „znepokojující zprávy o dění v hlavním městě Grozném, jeho okolí, od lidí různých věků a profesí„.
Dle výpovědi Alexandra Artemyeva z ruské pobočky Amnesty International, kterou zveřejnili v Dailymail: „může ovšem Ruská vláda jen tlačit na vyšetření situace, přičemž s homosexuály je v Čečensku zacházeno velmi krutě a dotyční mají strach o tom vypovídat„. Protože i když je Čečensko formálně součástí Ruska, reálně je kvazi-autonomním státem, v rámci kterého má vůdce Kadyrov fakticky větší vliv než Kreml. Kadyrov v regionu podporuje i jinak v Rusku nelegální mnohoženství či povinné nošení hidžábu na veřejnosti. Čečenská společnost je navíc extrémně negativní vůči homosexualitě. V praxi to pak znamená, že homosexuálové nejenže nemají žádnou právní ochranu, nemohou se ani spolehnout na pomoc ze strany svých rodin, protože ty by své homosexuální příslušníky raději vyloučily a vyvlastnily, než aby čelily veřejné „hanbě“.
Dle dostupných informací se ruští LGBT aktivisté snaží ohroženým v oblasti pomoci jejich evakuací, došlo například ke zřízení anonymní krizové linky na kterou se mohou ohrožení gayové v Čečensku obrátit, situace je ovšem natolik kritická, že evakuace ohrožených situaci v místě nevyřeší.
Vyjádření Khedy Sarotovové, která je členkou Kadyrovy lidsko-právní rady, zveřejněné Guardianem je pak velmi znepokojivá, Saratovová se totiž vyjádřila, že: „každý člen naší Čečenské společnosti, bez jakékoliv pomoci ze strany policie, dopadne kohokoliv kdo nedodržuje naše tradice a kulturu a učiní vše co je potřeba proto, aby taková osoba v naší společnosti neexistovala„.
Situace je kritická a proto např. Amnesty International shání podporu pro řešení této humanitární krize ve formě petice.
