Dne 18. října 2019 vydal Evropský parlament svůj první návrh ve věci veřejné diskriminace a projevů nenávisti vůči LGBTI osobám, pojednávající například o nechvalně známých polských „zónách bez LGBTI”. Návrh zahrnuje i opatření proti diskriminaci na základě sexuální orientace nebo genderové identity a uvádí, že počet zločinů z nenávisti vůči LGBTI osobám v celé Evropské unii stoupá.
Veřejné orgány dle návrhu nedostatečně reagují na diskriminaci, či se nenávistných projevů sami dopouštějí.
Text dále připouští, že diskriminace je v evropských zemích poháněná populismem a ultrapravicovým extremismem, což dále přispívá k vytváření nebezpečného prostředí zejména pro osoby LGBTI.
Diskriminace LGBTI osob je napříč Evropou na vzestupu a v určitých zemích se již stává významnou obavou. Návrh je tedy i důležitým symbolem podpory pro komunitu LGBTI v Polsku, jež je ohrožena zejména tím, že současná polská vláda přijímá rezoluce v neprospěch LGBTI osob (ILGA). Institucionální diskriminace a zákony přijaté státem odmítající rovná práva pro všechny, jsou význačně nebezpečná, protože menšinovým skupinám upírají bezpečí a podporu, čímž legitimizují jejich diskriminaci.
V Polsku přijalo v roce 2019 více než 80 regionů, okresů a obcí rezoluce, v nichž se jednotlivé správy prohlašují za „zóny bez LGBTI“. Dále docházelo k restrikcím organizací podporujících LGBTI osoby a sexuální výchovu ve školách. Taková politika však může vést k nárůstu násilí a nenávistných projevů vůči menšinám, jak bylo vidět na Pride událostech v Polsku, například v Bialystoku, kde tisíce nacionalistů, fotbalových fanoušků a ultrapravicových extremistů napadly účastníky Pride pochodu skleněnými lahvemi a kameny (CNN).
Práva LGBTI osob nejsou ohrožena jen v Polsku, ale v několika zemích napříč Evropskou Unií.
Návrh rovněž zdůrazňuje nedávný výskyt nenávistných projevů a diskriminace v zemích jako je Rumunsko, Estonsko, Španělsko, Spojené království a Maďarsko, a to zejména během probíhajících politických kampaní v období voleb, či během rumunského referenda o definici rodiny (Evropský parlament).
V důsledku tohoto návrhu se očekává, že evropské členské státy přijmou opatření na ochranu práv LGBTI osob, což zahrnuje poskytování potřebného školení soudním a donucovacím orgánům, aby dokázali lépe předcházet diskriminaci LGBTI osob a nenávisti vůči nim. Dále očekává poskytování stejných práv a svobod všem rodinám, včetně rodin LGBTI, aktivní boj proti homofobii ve sportu a šikaně na školách a nakonec i zajištění patřičné sexuální výchovy (Intergroup LGBTI Evropského parlamentu).
Návrh dále požaduje, aby všechny členské státy Evropské unie otevřeně odsoudily diskriminaci LGBTI osob, přičemž Polsko je vyzváno ke zrušení svých diskriminačních rezolucí, včetně tamních zákonů o „zónách bez LGBTI“. Požadovány jsou i další kroky a strategie pro celou EU k zajištění stejných práv pro všechny.
Vzhledem k tomu, že velká část Evropy pokračuje v cestě vzrůstajícího nacionalismu a populismu a popírá stejná práva pro všechny ve prospěch rétoriky propagující tzv. „tradiční hodnoty“, je tento návrh vítán, stejně jako naděje, že EU posílí svůj závazek chránit a dodržovat práva osob LGBTI (ILGA).
by Jade MacEwan (Překlad do češtiny: Kateřina Spejchalova)
[cite]Zdroje:
https://edition.cnn.com/2019/07/21/europe/bialystok-polish-lgbtq-pride-intl/index.html
http://www.europarl.europa.eu/doceo/document/B-9-2019-0234_EN.html
http://www.europarl.europa.eu/doceo/document/TA-9-2019-0101_EN.html
https://lgbti-ep.eu/2019/12/18/first-ep-resolution-on-lgbti-rights-of-the-9th-legislature/
