Autorka: Jade MacEwan (Původně v angličtině pro QG)
Překlad: Jolana Navrátilová
28. července oznámila Helena Dalli, komisařka Evropské komise pro rovnost, že kvůli negativnímu postoji k LGBT+ právům bude šestici polských měst odepřena institucionální podpora z Partnerského programu (jména měst komise nezveřejnila). Jednalo se o města, která vyhlásila „zóny bez LGBT“, případně „zóny bez LGBT ideologie“, nebo odsouhlasila rezoluce tzv. „rodinných práv“, které popírají práva LGBT+ lidí. Jejich přihlášky v programu Partnerských měst tedy nesplňovaly kritéria „rovného přístupu a nediskriminace“, a z tohoto důvodu byly zamítnuty (Euronews, 2020).
„Mezi základní hodnoty Evropské unie patří lidská důstojnost, svoboda, demokracie, rovnost, vláda zákona a respekt k lidským právům, včetně práv osob, které náležejí k menšinám,“ uvedla Dalli ve svém prohlášení zdůvodňujícím zamítnutí grantů pro server Politico. (Politico, 2020).
Politické tažení vůči LGBT+ lidem v Polsku
Vládnoucí polská strana Právo a spravedlnost (PiS) od svého vítězství v roce 2015 vykazuje averzi k LGBT+ právům a vzrůstající homofobní rétoriku vůči LGBT+ komunitě. Prezident Andrzej Duda byl v letošním roce znovu zvolen do úřadu za pomoci kampaně namířené proti LGBT+, v níž sliboval „chránit děti před LGBT ideologií“, odmítal sňatky osob stejného pohlaví a adopce, přičemž politiku rovných práv nazval „cizí ideologií“ (The Guardian, 2020). Ve snaze hrát nacionální kartu proti „importu z ciziny“ pak strana za „ideologii“ rovnou označila LGBT+ lidi jako takové (Balkan Insight, 2020).
Kampaň Práva a spravedlnosti proti LGBT+ lidi zesílila zejména v létě, kdy se města a okrsky v jihovýchodním Polsku začaly prohlašovat za „zóny bez LGBT“, případně „bez LGBT ideologie“. I když v některých případech šlo o akt čistě symbolický, vyslalo to jasný signál, že LGBT+ lidé nejsou v daném místě vítáni (The Independent, 2019). Ve městech, kde byla přijata „rezoluce rodinných práv“, pak docházelo k přímé propagaci manželství jako sňatku muže a ženy s dopadem na školní osnovy a také na rodiče, kteří získali kontrolu nad tím, které projekty místní školské úřady podporují. Některá místní zastupitelstva ustanovila ombudsmana pro rodinu, jenž mohl zastavit financování organizacím „poškozujícím hodnoty rodiny a manželství“. Dotčené organizace se dále nemohly podílet na vzdělávacích a osvětových projektech, ani užívat veřejný majetek (Balkan Insight, 2020). Podobné aktivity začala města vyvíjet poté, co varšavský primátor Rafał Trzaskowski podepsal chartu, která se zavazovala k podpoře LGBT+ práv. V současné době se „zóny bez LGBT“ vyskytují asi ve třetině polského území a jejich rozložení mapuje „Atlas nenávisti“ (https://atlasnienawisci.pl/) (Politico, 2020).
Šestice polských měst zmíněná v úvodu nepřišla o vysoké částky – jedná se o sumy mezi 5 a 25 tisíci euro, ale skutečnost, že byly odepřeny na základě diskriminačních postojů vůči LGBT+ lidem, má velkou symbolickou váhu. Ola Kaczorek, spolu-předsedkyně sdružení Láska nevylučuje (Stowarzyszenie Miłość Nie Wyklucza) k tomu uvedla: „cítíme, že se o nás ví a že nejsme sami, což pro nás hodně znamená“. Bartosz Staszewski, člen rady sdružení Lublinského pride, situaci komentoval slovy: „nemůžeme se spolehnout na naši vládu, nemůžeme se spolehnout na našeho prezidenta. Jediná věc, na kterou spoléháme, je Evropská unie“. Staszewski dodal, že doufá, že zamítnuté finance budou pro Polsko varováním a zároveň vyjádřil naději, že EU zareaguje i v budoucnu a možná silněji (Thomson Reuters Foundation, 2020).
Otazníky ekonomických sankcí
Celkově se zdá, že Evropská unie ve vztahu k Polsku přitvrzuje. Francouzský ministr pro evropské záležitosti, Clement Beaune, oznámil, že Paříž volá po přísných pravidlech při rozdělování 750 miliard eur z fondu obnovy po koronaviru, aby je nemohly využít země, které nerespektují demokracii a rovnost práv. Beauneovo prohlášení přišlo poté, co nizozemský soud vyjádřil obavy o nezávislost polského právního systému na vládě a parlamentu a položil si otázku, zda je Polsko stále ještě demokratickou zemí. Evropská komise již vůči Polsku zahájila řízení na základě čl. 7 Smlouvy o EU kvůli ochraně polských soudců před politickou kontrolou, ale pro pokračování řízení v současnosti chybí jednotný souhlas všech 27 zemí EU (The Irish Times, 2020).
Článek 7 je hlavním nástrojem, kterého může EU využít proti státům porušujícím demokratické principy. V jeho rámci je možné omezit „určitá (členská) práva“ členských států a zavést sankce, mezi něž patří i zmíněné odepření financí z rozpočtu EU. Jeho implementaci však ztěžuje fakt, že vyžaduje souhlas většiny členských států (jednotný souhlas všech členů mínus jednoho v Evropské radě a dvoutřetinovou většinu v Evropském parlamentu). Jelikož Maďarsko i Polsko čelí obviněním z porušování demokracie a lidských práv, ani jedna z těchto zemí uvalení sankcí na základě článku 7 nepodpoří, což konstatoval také maďarský premiér Viktor Orbán (Sedelmeier, 2017).
Implementace článku 7 a uvalení sankcí či odepření zdrojů státům, které v demokracii a lidských právech polevují, má ovšem své limity. Vlády, které používají autoritářské praktiky a napadají lidská práva tak obvykle činí z mocenských důvodů a své zvyky nezmění, i kdyby to pro ně mělo znamenat nepřijetí do Evropské unie (Sedelmeier, 2017). Například Turecko bylo dlouhou dobu kandidátskou zemí EU, ale z důvodů obav o lidská práva a stav demokracie jej EU dosud mezi členy nepřijala (The Independent, 2018). Ani hrozba vyloučení z EU nedokáže některé vlády přimět k respektu k demokracii a lidským právům a odepření financí rovněž není příliš silnou pákou. Vlády těchto sankcí zneužívají k povzbuzování proti-unijních nálad mezi voliči, svalují na ně ekonomické potíže a Evropská unie se stává obětním beránkem vládního neúspěchu (Sedelmeier, 2017). Odepření financí členské zemi rovněž podkopává ideu solidarity a podrývá pozici EU u ostatních zemí, především těch, které sympatizují se státem, na nějž jsou sankce uvaleny (DW, 2019).
Při použití finančních sankcí je rovněž třeba mít na paměti, že odepření zdrojů může postihnout především obyvatele dané země, a snažit se tento negativní dopad na občany minimalizovat. Takový postup pak sebere munici vládě, která za ekonomické těžkosti nebude moci vinit Evropskou unii. EU má rovněž možnost přesměrovat finance přímo potřebným komunitám, institucím a organizacím, a obejít vládu a další neliberální aktéry, například místní samosprávy, které podporují „zóny bez LGBT“ (Fournier, 2019). Tímto způsobem je možné podpořit občany, včetně ohrožených skupin jako je LGBT+ komunita, a zároveň penalizovat vlády členských států za porušování lidských práv.
Finančních sankcí s přesměrováním zdrojů bylo využito vůči Ugandě za její postoj k LGBT+ právům v roce 2014, kdy jí Světová banka zamítla půjčku ve výši 90 milionů USD v reakci na kriminalizaci tzv. „propagace homosexuality“ a další zákony, které například zaváděly doživotní vězení za pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví. Zatímco Světová banka chtěla projekt odložit a nejprve prozkoumat dopady zaváděné diskriminace na své LGBT+ zaměstnance a prověřit vliv nových zákonů na stanovené rozvojové cíle, donoři jako Norsko a Dánsko se rozhodli finance přesměrovat k pomáhajícím organizacím a ugandskou vládu zcela vynechat. Prezident Světové banky Jim Yong Kim varoval, že zákony omezující práva LGBT lidí „mohou poškodit konkurenceschopnost země a odradit nadnárodní společnosti od investování“ (BBC, 2014). Jak bylo zmíněno v úvodu, také Polsku se za jeho nedemokratický přístup a poškozování lidských práv začali někteří evropští aktéři vyhýbat. Například francouzské město Saint-Jean-de-Braye se ze zmíněných důvodů rozhodlo ukončit „oficiální vztahy“ se svým partnerským městem Tuchów (Euronews, 2020).
Není jasné, zda hrozba finančních sankcí může přimět polskou vládu ke změně politiky namířené proti LGBT+ komunitě a k posílení demokracie. Vzhledem k maďarskému postoji totiž bude velice obtížné sankce prosadit, k čemuž nepřispívá ani fakt, že demokratický deficit v Polsku má ideologickou povahu (Fournier, 2019). Polská vláda již přislíbila peníze jednomu ze šestice sankcí postižených měst a ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro oznámil, že bude hledat podporu také pro další „zóny bez LGBT“, které přišly o finance z EU. Zdá se tedy, že vláda v Polsku raději nahradí evropské peníze z vlastních zdrojů a dále bude pokračovat ve své politice namířené proti LGBT+, než aby ji kvůli finančním sankcím opustila (Pink News, 2020). Pokud nyní Evropská unie nezareaguje, dovolí režimům jako je Polsko či Maďarsko nadále odmítat hodnoty EU a diskriminovat menšiny dle libosti. „Zóny bez LGBT“ byly oficiálně vyhlášeny místní samosprávou, a proto se lze domnívat, že je jeden ze členů Evropské unie na svém území toleruje či přímo podporuje. Tím, že vyhlášení podobných území umožní, se členský stát dopouští porušování zákonů EU, a Evropská unie musí konat. Lokalizované sankce, jako bylo zmíněné zamítnutí financí pro „zóny bez LGBT“, a financování místních institucí, které pracují na situace, vysílají jasný signál, že porušování lidských práv nebude tolerováno a ukazují podporu těm, kteří kvůli diskriminačním politikám namířeným na LGBT+ lidi trpí.
Vedle finančních sankcí je možné vůči zemím, které nerespektují lidská práva a hodnoty EU, uplatnit i jiné postupy. Například k informování občanů a místních organizací lze využívat institucí jako je Evropský ombudsman a evropské mediální sítě. Lze rovněž uvažovat o finanční, informační a jiné podpoře soudních systémů, případně o radikálnějších omezeních práv, jako je zrušení přístupu do Schengenské zóny (Fournier, 2019). Polsko zřejmě nepřestane své LGBT+ občany diskriminovat pouze na základě finančních sankcí, avšak další přijatá opatření by mohla přinést kýžený efekt.
Odkazy na zdroje:
Bachelor, T. (26. 3. 2018). Turkey still wants ‚full membership‘ of EU, Erdogan says. The Independent. https://www.independent.co.uk/news/world/europe/erdogan-turkey-eu-full-membership-european-union-commitment-president-a8274166.html
BBC. (14. 2. 2014). World Bank postpones $90m Uganda loan over anti-gay law. BBC News. https://www.bbc.com/news/world-africa-26378230
Ciobanu, C. (25. 2. 2020). A Third of Poland Declared LGBT-Free Zone. Balkan Insight. https://balkaninsight.com/2020/02/25/a-third-of-poland-declared-lgbt-free-zone/
Euronews with AFP. (2020-07-30). EU funding withheld from six Polish towns over ‚LGBT-free‘ zones. Euronews. https://www.euronews.com/2020/07/29/eu-funding-withheld-from-six-polish-towns-over-lgbtq-free-zones
Fournier, Théo, How the EU can and should protect democracy, the rule of law, and fundamental rights in defiant member states: the possibility and desirability of economic sanctions, STG Policy Briefs, 2019/02
Retrieved from Cadmus, European University Institute Research Repository, at: http://hdl.handle.net/1814/62165
Harper, J. (19. 7. 2019). EU weighs costs of punishing Poland. DW. https://www.dw.com/en/eu-weighs-costs-of-punishing-poland/a-49640512
Noack, R. (20. 7. 2019). Polish cities and provinces declare ‘LGBT-free zones’ as government ramps up ‘hate speech’. The Independent. https://www.independent.co.uk/news/world/europe/poland-lgbt-free-zones-homophobia-hate-speech-law-justice-party-a9013551.html
O’Leary, N. (3. 8. 2020). Pressure mounts on Poland and Hungary over eroded rule of law. The Irish Times. https://www.irishtimes.com/news/world/europe/pressure-mounts-on-poland-and-hungary-over-eroded-rule-of-law-1.4321090
Savage, R. and Greenhalgh, H. (3. 8. 2020). EU urged to ratchet up pressure on Poland in defence of LGBT+ rights. Thomson Reuters Foundation. https://news.trust.org/item/20200803171416-s5l1c/
Sedelmeier, U. (2017). Political safeguards against democratic backsliding in the EU: the limits of material sanctions and the scope of social pressure. Journal of European Public Policy, 24(3), 337-351.
Wakefield, L. (18. 8. 2020). Poland set to bail out ‘LGBT-free’ towns denied EU funding due to their abhorrently homophobic policies. Pink News.
Walker, S. (12. 6. 2020). Polish president issues campaign pledge to fight ‚LGBT ideology‘. The Guardian. https://www.theguardian.com/world/2020/jun/12/polish-president-issues-campaign-pledge-to-fight-lgbt-ideology
Wanat, Z. (2. 8. 2020). Polish towns pay a steep price for anti-LGBTQ views. Politico. https://www.politico.com/news/2020/08/02/poland-anti-lgbtq-views-390856
