V Londýně má být vybudováno společenské komunitní centrum pro LGBTQ+ lidi, které by poskytlo alternativu k tradičním gay barům, které vždy fungovaly jako setkávací místa, avšak za současné konzumace většinou alkoholických nápojů. Komunitní centra, ve kterých se nepodává alkohol se vyskytují například ve městech Manchester a Leicester, v Londýně však žádné podobné centrum doposud není (Baggs 2018). Proč jsou taková místa důležitá a co vede LGBTQ+ aktivisty k jejich vytváření?

Queer společenské aktivity byly a jsou tradičně spojovány s hlasitou zábavou, drogami a sexem. Místa, která umožňují realizaci LGBTQ+ lidí, které noční kluby nelákají, jsou však stále velice vzácná. Komunitní centrum má LGBTQ+ lidem pomoci při řešení životních problémů, se kterými se musejí potýkat, ale má být také místem pro kulturní a společenské aktivity, tím je umožněna jejich seberealizace v prostoru, který je zcela odlišný od nočních gay a jiných klubů.

Mnohočetné studie ukazují, že v období coming-outu je velmi často narušen vztah mladistvého s jeho rodiči a okolím. V tomto období se mladiství nejčastěji uchylují k návykovým látkám v podobě alkoholu, tabákových výrobků a v menší míře i k jiným nelegálním drogám (Patterson 2000; Tharinger a Wells 2000; D’Augelli et al. 2005). Rosario et al. (2009) zkoumali ve své studii užívání návykových látek mezi LGBTQ+ mladistvými. Autoři zkoumali tři možné reakce členů rodiny a bezprostředně blízkého okolí na coming-out mladistvé/mladistvého:

• přijetí
• neutrální reakce
• odmítnutí

Výsledkem studie byl závěr, že odmítnutí vede k vysoké pravděpodobnosti užití návykové látky, přičemž přijmutí přímo nezmenšuje počet mladistvých, kteří návykovou látku užijí. To znamená, že kromě vlivu bezprostředně blízkého okolí ovlivňuje mladistvého/mladistvou také názor širší veřejnosti, který mu/jí je podsouván v médiích či na úrovni face to face interakcí. Záleží tedy na celkovém postoji společnosti, ve které se LGBTQ+ lidé pohybují. Jiné studie ukazují, že odmítnutí vede k depresím, nezdravému životnímu stylu a může vést až k sebevražednému chování (Ryan et al. 2009).

Zakládání komunitních center, ve kterých by nebylo možné návykové látky konzumovat, by tak mohlo pomoci vyrovnat se (nejen) LGBTQ+ mladistvým se složitým obdobím, které coming-out přináší, ale možná i postupně snížit vysoká procenta lidí, kteří se uchylují, ve snaze své životní problémy vyřešit, k návykovým látkám.

Použitá literatura a zdroje

D’AUGELLI, A. R., Grossman, A. H., & Starks, M. T. (2005). Parent’s awareness of lesbian, gay, and bisexual youth’s sexual orientation. Journal of Marriage and Family, 67, 474–482.

BAGGS, Michael. Why young LGBT people need alcohol-free safe spaces [online]. 28. 6. 2018 [cit. 2018-09-27]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/newsbeat-44561023?SThisFB

PATTERSON, C. J. (2000). Family relationships of lesbians and gay men. Journal of Marriage and the Family, 62, 1052–1069.

ROSARIO, M., Schrimshaw, E. W., & Hunter, J. (2009). Disclosure of sexual orientation and subsequent substance use and abuse among lesbian, gay, and bisexual youths: Critical role of disclosure reactions. Psychology of Addictive Behaviors, 23(1), 175–184.

RYAN, C., Huebner, D., Diaz, R. M., & Sanchez, J. (2009). Family rejection as a predictor of negative health outcomes in white and Latino lesbian, gay and bisexual young adults. Pediatrics, 123(1), 346–352.

THARINGER, D., & Wells, G. (2000). An attachment perspective on the developmental challenges of gay and lesbian adolescents: The need for continuity of caregiving from family and schools. School Psychology Review, 29, 158–172.