Rozhovor o situaci v Maďarsku s kulturní antropoložkou Ritou Béres-Deák
Autor: Michal Pitoňák
Odkaz na originál rozhovoru v angličtině
Překlad: Veronika Vidovičová, Michal Pitoňák
Fotografie: Budapest Pride se svolením Rity Béres-Deák
Dobrý den Rito, známe se z různých akcí a konferencí, kde jsme se setkali. Váš výzkum v Maďarsku se dostal k širšímu mezinárodnímu publiku, mohla byste se stručně představit a obeznámit nás s vašimi současnými akademickými a aktivistickými cíli?
Jsem kulturní antropoložka, zabývala jsem se genderem na Středoevropské univerzitě. Také jsem přes 20 let zapojená do LGBT+ aktivismu v Maďarsku, včetně programu Poznávání LGBT lidí a Živé knihovny ve školách, o kterých budu dále mluvit. Můj doktorský výzkum se zaměřoval na vztahy stejnopohlavních párů s jejich původními rodinami a stal se i základem mé knihy Queer Families in Hungary.
Takto na začátku mě napadá jedna častá otázka a to zda je vlastně možné fakticky odlišit vaši akademickou činnost od činnosti aktivistky, politické činitelky či obhájkyně práv?
Samozřejmě, že je lze odlišit, ale jsou hluboce propojené. Má zkušenost v LGBT+ komunitě, že vztahy s původní rodinou jsou zásadním problémem pro mnoho stejnopohlavních párů, byla právě tím důvodem, proč jsem si vybrala téma své dizertační práce. Přesto jde o nedostatečně zkoumané téma; jeho výběrem jsem chtěla částečně vyplnit mezeru v akademickém světě, ale také informovat aktivismus. A kulturní antropologie a genderová studia mohou být využita pro aktivismus: pomáhají nám vidět hluboce zakořeněné systémové problémy a také nabízí argumenty proti těm, kteří tvrdí, že určité fenomény či hodnoty jsou ‘univerzální’ nebo ‘přirozené’.
Jsem vděčný, že jste přijala pozvání na interview zvláště v této době, kdy se situace LGBT+ lidí v Maďarsku rapidně zhoršuje. Chtěl bych tedy soustředit toto interview na současnou situaci, která vyznačuje přijetím nového zákona namířeného proti LGBT+ lidem v Maďarsku.
Tento zákon se jmenuje “Zákon o pedofilii”, ačkoliv se převážně zaměřuje na anti-LGBT+ legislativu. Proč tento zákon spojuje LGBT+ vzdělávání se závažnými zločiny jako je týrání dětí a dětská pornografie, a čeho se maďarská vláda snaží touto formulací docílit?
V prvé řadě je potřeba říci, že vláda už delší dobu slibovala opatření proti pedofilii, alespoň od doby skandálu s dětskou pornografií bývalého maďarského velvyslance do Peru. Tím, že nazvou zákon “Zákonem o pedofilii” mohou tvrdit, že tento slib dodrželi, aniž by investovali vice peněz do systému péče o děti (nechtějí investovat peníze do žádných systémů sociálního zabezpečení). A veřejné mínění je v otázce pedofilie velmi jednotné, takže lidé, kteří si zákon nepřečetli, nebo mu nerozumí, ho budou automaticky podporovat. Navíc vláda si nejspíše uvědomila, že explicitní zákon proti LGBT propagandě, jako mají v Rusku, by čelil velkému odporu, nejen ze strany EU, ale také veřejnosti, z nichž většina nechce následovat kroky Ruska (méně protože by smýšleli o Putinovi jako o diktátorovi, ale spíše protože vidí Rusko jako bývalého kolonizátora Maďarska za socialismu).
Zákon je podobný ruskému zákonu proti LGBT propagandě a bývalému britskému zákonu „Článek 28“, který zakázal vzdělávání ohledně LGBT+ témat pro nezletilé. Jaké jsou hlavní podobnosti mezi novým maďarským zákonem, ruským zákonem a Článkem 28 – a jak se liší? Snaží se Orbán implementací podobných zákonů sblížit s Ruskem a distancovat se od EU?
Britský Článek 28 mluvil jen o školách a místních orgánech a byl proti “podpoře výuky v jakékoliv veřejné škole o přijatelnosti homosexuality jako domnělých rodinných vztahů” Podobně tak ruský zákon pouze zakazuje vyobrazení stejnopohlavních vztahů, ne homosexualitu jako takovou, ačkoliv se týká i médií. Oproti tomu maďarský zákon zakazuje “vyobrazení nebo podporu” homosexuality nebo jakékoliv genderové identity, která se liší od pohlaví přiděleného při narození; v podstatě nakazuje absolutní ticho ohledně LGBT+ lidí, ne pouze jejich vztahů. Například: seriál v televizi, který vyobrazí neheterosexuální mládež, jak se vyrovnává se svou sexuální orientací nebo prochází coming outem, ale není ukazován ve vztahu, by byl v Anglii 80. let v pořádku. V Maďarsku by tento seriál musel být vysílán po desáté hodině a byl by označen jako výhradně pro dospělé. Nevíme jaký vliv mělo Rusko na tento zákon, často působí v pozadí, jako například jejich financování americky se tvářícího World Congress of Families. Ale osobně si myslím, že motivace k vytvoření tohoto zákona se týkaly spíše vnitřní politiky než mezinárodních vazeb.
Bojí se, že by emancipace žen vedla k vymizení mužských privilegií a menší porodnosti, tak se snaží démonizovat cokoliv, co se odchyluje od tradičních genderových rolí.
Zákon prošel s pouze jedním hlasem proti. Proč se opozice rozhodla zdržet hlasování a neoponovala návrhu zákona?
Opozice se tváří, že jim přišel návrh zákona tak pobuřující, že se ani neobtěžovali účastnit hlasování. Ve skutečnosti se nejspíše báli, že pokud budou hlasovat proti, budou označeni za pedofily. Tento druh nařčení by proti liberálním politikům nebyl první: v roce 2005 Zsolt Semjén, hlava strany křesťanských demokratů a tehdejší náměstek premiéra řekl: “Hlasujte pro SZDSZ (Svaz svobodných demokratů, hlavní liberální strana tehdejší doby), pokud chcete, aby váš pubertální syn byl zasvěcen do sexu starým vousatým mužem.” (kde vousy naznačují skrytý antisemitismus). Evidentně si opozice myslela, že jejich voliči budou souhlasit s prezentací návrhu zákona, kterou předkládal FIDESZ a ztratili by voliče, kdyby volili proti. Samozřejmě, je pravděpodobné, že by prošel tak či onak – FIDESZ má dvoutřetinovou většinu a jejich poslanci nemohou volit proti návrhu, který prosazuje jejich strana. Stejně si myslím, že 157 ku 1 (ten jeden hlas proti byl od nezávislého poslance) je opravdu ostudný výsledek.
Proč se maďarská vláda zaměřuje konkrétně na zákony proti LGBT+ právům? Jaké je pozadí útoku na LGBT+ práva v Maďarsku a jak se snaží prosazením tímto zákona vláda získat hlasy? Do jaké míry je zaměření se na anti-LGBT+ zákony odvrácením pozornosti od vážných selhání vlády jako je nezvládnutí covidové krize?
Rozhodně tu prvek odvrácení pozornosti, ale mohli si vybrat různé jiné věci, kterými lidi rozptýlit. Tato anti-LGBT politika, kterou vláda prosazuje, už tu je delší dobu, nejintenzivněji v posledním roce. Začínalo to zákazem změny vlastního jména a ‘vrozeného pohlaví’ (nahrazujícího gender) na oficiálních dokumentech, přes zákazy individuální adopce a teď je tu tento zákon. Hlavním základem homofobie této vlády je možná její lpění na pronatalismu (tj. lpění na zvýšení porodnosti a plození dětí, pozn. překladatele) a tradičních genderových rolích. Bojí se, že by emancipace žen vedla k vymizení mužských privilegií a menší porodnosti, tak se snaží démonizovat cokoliv, co se odchyluje od tradičních genderových rolí. Samozřejmě sama existence LGBT+ lidí je důkazem, že patriarchální genderová hierarchie není jedinou možností. Vláda nejspíše doufá, že pokud omezí viditelnost LGBT+ lidí, další generace neuvidí žádné alternativy k heteronormativní, patriarchální rodině a tak budou tento model reprodukovat.
Reklamy vyobrazující LGBT+ lidi budou zakázány a jakékoliv televizní seriály s LGBT+ postavami bude možné vysílat až po desáté hodině večer.
Jak nový zákon ovlivní LGBT+ komunitu v Maďarsku a konkrétně jak ovlivní LGBT+ nezletilé?
Jednou z možností je, že zákon nebude striktně prosazován, ale zůstane jen na papíře, což stále může vést k autocenzuře ve vzdělávacích institucích, reklamních agenturách či v televizi. Pokud ale bude plně prosazován, znemožní jakékoliv školní senzibilizační programy, které seznamují nezletilé s LGBT+ problematikou. Vyučující tak budou riskovat své pracovní pozice, pokud o těchto věcech budou mluvit ve svých hodinách. Reklamy vyobrazující LGBT+ lidi budou zakázány a jakékoliv televizní seriály s LGBT+ postavami bude možné vysílat až po desáté hodině večer. Diskutuje se také o tom, zda se vláda pokusí zakázat Pride průvody; myslím si, že ano, jelikož se o to pravicové strany historicky dlouhodobě snaží. Méně pravděpodobným, ale ne nemožným následkem je, že LGBT+ organizace budou muset své webové stránky prezentovat jako vhodné pouze pro starší 18 let a budou mít zakázáno propagovat své aktivity mezi nezletilými (např. nebudou moci propagovat své aktivity a služby na webových stránkách, které nejsou pouze pro dospělé) nebo se budou muset ujistit, že se jejich akcí neúčastní žádní nezletilí účastníci. Nejméně pravděpodobné je, že se zákaz bude vztahovat i na sociální média; na jednu stranu by to vyžadovalo více moci, než FIDESZ má a na druhou stranu, pokud by byly omezené aktivity lidí na internetu vedlo by to k velkému odporu. Vlastně jediný návrh zákona, který FIDESZ v posledních 10 letech musel stáhnout kvůli velkým protestům, byl návrh zákona na zdanění internetu – proti tomuto návrhu se vzbouřilo mnohem více lidí než proti ukončení nezávislosti soudů či zničení zdravotnického systému. Proto si nemyslím, že by děti dospívaly v prostředí prostém informací o LGBT+ lidech. Bojím se ale, že část těchto informací bude pocházet z nespolehlivých zdrojů jako jsou dezinformační zpravodajské weby. O co je ještě horší, nebudou se moci zeptat dospělých a požádat je o pomoc, jelikož dospělí s nimi nebudou smět mluvit o homosexualitě. Nebudou moci navštěvovat LGBT+ akce, kde by mohly potkat lidi v podobné situaci a získat podporu. Homofobní a transfobní šikana pravděpodobně přibude, jelikož učitelé nebudou proti těmto předsudkům, které děti mohou mít, moci zasáhnout. A ironicky, tento zákon spíše zvýší počet případů, kdy se teenageři stanou obětmi pedofilů – izolovaný mladý gay, který nevidí jiné možnosti jak prozkoumat a experimentovat se svou identitou, se může stát obětí manipulace ze strany starších mužů a nedávno publikovaný příběh ukazuje podobné nebezpečí i u mladých leseb.
Ačkoliv vláda užívá fráze „zdravý vývoj dětí“, co tím skutečně myslí, není, přínos zdraví pro dítě, ale co je zdravé pro „národ“.
Výzkum menšinového stresu a kvality života neheterosexuálních a genderově rozmanitých lidí jasně ukazuje, že pokud nezletilé seznámíme s pozitivním obrazem o LGBT+ problematice dojde k redukci negativních vlivů na duševní zdraví. Jak můžeme rozumět tomu, že maďarská vláda tento zákon obhajuje jako zákon, který duševní zdraví a fungování dětí chrání, když ve skutečnosti zřejmě bude mít na jejich duševní zdraví negativní vliv?
Samozřejmě vláda tvrdí, že takové výzkumy jsou zaujaté a zmanipulované, ale musíme chápat, že oni operují v rámci jiného paradigmatu. Maďarský nacionalismus nezvažuje zájmy a práva jednotlivce. Bojí se, že maďarský národ, který považuje za jedinečný a potenciálně nadřazený všem ostatním národům, může vymizet kvůli klesající porodnosti a země bude zaplavena Romy a imigranty. Viktor Orbán v květnu v rádiu řekl: “Pokud nejsou maďarské děti, není maďarská budoucnost. Nějací lidé zde budou žít, ale nebudeme to my.” Tím pádem nejdůležitějším cílem každého Maďara*ky je rodit děti a LGBT+ lidé jsou prezentováni jako hrozba pro tento cíl (fakt, že duhové rodiny vznikají i jinými způsoby než adopcí, ve veřejném prostoru není zmiňován). Zájmy, přání či duševní zdraví jednotlivců musí být podřízeno tomuto vyššímu zájmu. Možná to zní zvláštně, ale má to svůj historický základ, ať už v padesátých letech, kdy se od lidí čekalo, že budou pracovat do vyčerpání, aby obnovili válkou zničenou zemi. Ale i v maďarské rolnické kultuře, je zájem rodiny nadřazený zájmu jednotlivce, proto dodnes jedna z nejčastějších negativních reakcí na coming out je, že LGBT+ osoba ničí reputaci své rodiny a často se očekává, že omezí svou veřejnou viditelnost jako LGBT+ osoby v zájmu své rodiny. Ačkoliv vláda užívá fráze „zdravý vývoj dětí“, co tím skutečně myslí, není, přínos zdraví pro dítě, ale co je zdravé pro „národ“.
Nově uvedený zákon se konkrétně zaměřuje na obsah učiva ve školách a je jasným příkladem státní cenzury LGBT+ informací poskytovaných nezletilým. Jaká byla situace ohledně sexuální výchovy předtím, než prošel tento zákon, byly nějaké afirmativní, senzibilační, anti-homofobní programy už zavedené – jak moc zvysoka bude vzdělávací systém padat?
Hlavní osnovy zdůrazňovaly tradiční genderové role a nezmiňovaly žádné alternativní genderové identity či sexuální orientace. Nicméně několik senzibilačních programů, které mohly školy uspořádat existuje. Poslední dobou to byly ale hlavně soukromé školy, které tak činily. Jedním z těchto programů je Poznávání LGBT lidí (Getting to Know LGBT People), který běží od roku 2000 a pomocí kombinace vyprávění (LGBT+ lidé vypráví svůj životní příběh a mluví o problémech jako je homofobie, coming out nebo diskriminace), cvičení a materiály, které zvyšují citlivost (např. videa o šikaně) zprostředkovávající diskuzi s teenagery a dospělými. Dalším projektem jsou Živé knihovny ve školách (School Living Library), v jehož rámci malé skupiny dětí diskutují s lidmi ze stigmatizovaných skupin, včetně gayů, leseb, bisexuálů*ek, trans žen a mužů, asexuálů*ek a rodinných příslušníků*příslušnic LGBT+ lidí. Lesbická asociace Labrisz také sepsala manuály pro učitele, které pomáhají zprostředkovat diskuze o LGBT+ tématech ve školách a produkovala několik krátkých filmů o homofobii ve školách, aby mohly být promítány během vyučovacích hodin. Tato organizace také zveřejnila knižní sbírku pohádek Říše divů je pro všechny, která obsahuje příběhy o LGBT+ a gender rozmanitých postavách, včetně příběhů dalších menšin (Romové, lidé s postižením, adoptované děti atd.). K tomu vypracovala plán hodin pro učitele s diskuzemi těchto příběhů a nedávno vyzvala, aby výuka o lidských právech, byla doplněna o cvičení, která by byla inspirována těmito příběhy. Amnesty International Hungary má též projekt, který dává dětem šanci skrze vymyšlený příběh mluvit o transgender lidech. Transgender asociace Transvanilla občas dělá workshopy ve školách a mnoho dalších lidskoprávních programů zmiňuje LGBT+ témata během přednášek.
Jak se chystá LGBT+ komunita v Maďarsku bránit proti tomuto zákonu a jak jim můžeme pomoci?
Na toto je těžké odpovědět, protože ještě nevíme, ve které oblasti stát zahájí svůj útok. Několik organizací a soukromých osob se již zavázalo k občanské neposlušnosti, to znamená, že půjdou na Pride průvod a další akce, i pokud budou zakázané. Mnozí vyučující také slíbili, že budou i nadále ve škole mluvit o LGBT+ problematice. Organizace, které více závisí na státu nebo místních orgánech jsou v tomto ohledu méně svobodné: Budapesti Esély (Příležitost pro Budapešť), která provozuje Živé knihovny ve školách, oznámila, že bude pokračovat v souladu se zákonem a pokud bude jejich přítomnost ve školách zakázána, bude nadále organizovat jen akce pro dospělé. Strategické soudní spory jsou také velmi pravděpodobné a maďarské lidskoprávní organizace jsou zapojené do iniciativy EU, která tento zákon odsuzuje jako protiprávní.
Myslím, že by pomohlo, pokud by EU reagovala rychle – pak by Orbán neměl čas vystavět nenávistnou kampaň proti EU.
EU kvůli porušení základních hodnot EU probírala využití finančních sankcí proti Maďarsku již dříve. Jak pravděpodobná je podle vás aktivní intervence ze strany EU, a nakolik by v tomto případě byla užitečná?
Toto není poprvé kdy Orbán jedná v rozporu k základním principům a hodnotám EU a Brusel ho nikdy nepotrestal. Bohužel jsou za tím nejspíše obchodní zájmy – mnoho německých automobilek má továrny v Maďarsku, což je pro ně velmi výhodné, kvůli maďarské levné pracovní síle. Proto je Německo vždy vůči Maďarsku shovívavé, jelikož “Huxit” by pro ně znamenal finanční škody. Myslím si, že pokud by německé automobilky – podobně jako některé americké automobilky – kvůli novému homofobnímu zákonu pohrozily odchodem z Maďarska, vedlo by to politiky v Německu a EU ke zvážení mnohem závažnějších opatření. Během posledních pár dní několik politiků EU prohlásilo, že Maďarsko by mělo být z EU vyloučeno. Myslím, že by pomohlo, pokud by EU reagovala rychle – pak by Orbán neměl čas vystavět nenávistnou kampaň proti EU. Ačkoliv se mnohokrát snažil EU zdiskreditovat, průzkumy ukazují, že většina veřejnosti je stále pro členství v EU. Vyloučení z EU by mohlo být dostatečným důvodem, aby se lidé odhodlali k – možná i k násilnému – protestu proti vládě. Pokud by ale šlo o dlouhý proces, Orbán bude mít dost času, aby lidi přesvědčil, že EU je zlá a Maďarsko se bude mít lépe se spojenci jako je Rusko či Čína.
Jak vidíte situaci maďarské LGBT+ komunity během následujících let – je tu šance, že by se to mohlo změnit během parlamentních voleb v roce 2022?
Bohužel je v tuto chvíli těžké si představit výhru opozice v příštích volbách. Tento zákon rozbil už tak křehkou koalici mezi levicovými stranami a Hnutím za lepší Maďarsko (Jobbik), které je velmi rasistickou a homofobní pravicovou stranou. Bez významné voličské základny Jobbiku nemají levicové strany dostatečnou podporu k výhře, zejména od té doby, co bylo volební právo upraveno ve prospěch FIDESZ, o němž je známo, že volebními hlasy manipuluje. Někteří političtí analytici tvrdí, že jsme už překročili bod, ve kterém by ještě bylo možné FIDESZ odstranit pomocí voleb. Nicméně, pokud by se to podařilo, výsledek závisí na tom, které strany by se dostaly k moci. Levicové strany se společně zasazují o LGBT+ práva, takže levicová koalice by přinesla změnu k lepšímu. Pokud by však vyhrál Jobbik, situace by se nezlepšila, možná dokonce zhoršila (Jobbik je strana, která se každý rok snaží zrušit Pride). Ačkoliv koalice Jobbiku a levicových stran je teď nepravděpodobná, v takovém případě by bylo zajímavé vidět, která strana je ochotná udělat kompromis. Pokud by Jobbik měl většinu, levicové strany by se možná musely vzdát LGBT+ agendy aby zůstaly u moci.
