Rumunsko patří v Evropě mezi nejkonzervativnější země. S velkou dávkou zjednodušení lze říci, že tento stav souvisí s politickým vývojem této země, kterou po velmi dlouhou dobu (1967-1989) vykořisťoval diktátorský režim Nicolae Ceausesca. V 90. letech se země musela začít vyrovnávat s extremními hospodářskými a společenskými problémy, které prosperitu této 20 milionové země nadále komplikovaly. Rumunsko dekriminalizovalo homosexuální styk teprve v roce 2001 a to především v důsledku zájmu plnit přístupová kritéria do Evropské unie, ke které se připojilo v roce 2007. Pro srovnání uvádíme, že Československo tak učinilo v roce 1961, s platností od 1. 1. 1962.
Rumunské zákony v současnosti nijak neuznávají svazky párů osob stejného pohlaví (podobně jako Bulharsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Slovensko). Páry stejného pohlaví tak zde nemohou vstupovat ani do manželství ani do registrovaných partnerství. Článek 48.1 rumunské ústavy ovšem „manželství“ definuje neutrálně, jako svazek mezi dvěma „partnery“, a teoreticky tak nerozporuje možné budoucí zrovnoprávnění manželství i pro páry stejného pohlaví. V současnosti již 15 evropských zemí manželství zcela zrovnoprávnilo. Na světě je pak takových států celkem 26.
Taková situace se ovšem stala trnem v oku čtyř desítek, převážně náboženských organizací, sdružených v rámci rumunské větve mezinárodního hnutí, které se obvykle nazývá „Koalice za rodinu“ (na Slovensku Aliance za rodinu, v Česku Aliance pro rodinu atd.) jež usiluje o omezování práv LGBTQ+ osob, a které si přeje tuto definici „manželství“ v rumunské ústavě změnit (na Slovensku, viz níže, již v tomto ohledu bylo toto hnutí úspěšné).
Rumunská „Koalice za rodinu“ tak chtěla aktuální definici „partnerů“ nahradit „mužem a ženou“.
Rumunská „Koalice za rodinu“, mohutně podpořená místní vlivnou pravoslavnou církví, proto v roce 2015 ve 20 milionovém Rumunsku, za pouhých několik měsíců nashromáždila 3 miliony podpisů, aby tak vyvolala uspořádání celonárodního referenda, které by tuto změnu ústavy vynutilo.
Referendum se uskutečnilo v sobotu 6. a v neděli 7. října 2018.
Než přejdeme k výsledkům věnujme se popisu dopadů takového referenda na rumunskou společnost.
Dle organizace Accept, která v Rumunsku hájí práva LGBTI osob bylo zorganizování takového referenda „znepokojivou erozí rumunské demokracie„, přičemž jediným smysluplným cílem této iniciativy bylo „popudit veřejnost vůči LGBT lidem“ (citováno z Politico).
Navzdory faktu, že koalice organizací, které toto referendum zorganizovalo nese název „Koalice za rodinu“, lze na základě důkazů z proběhlé kampaně (nejen v Rumunsku) hodnotit, že šlo spíše o organizovaný útok namířený „proti rodinám“, protože jeho zastánci obhajovali a cíleně privilegovali jen jedinou formu rodiny ve složení „otec, matka + dítě/děti“. Dle aktuálního vyjádření Evelyn Paradis, výkonné ředitelky ILGA-Europe, byla „navrhovaná definice po celou dobu od samého jádra namířená proti-rodině“ přičemž se zeptala: „Jak může být vyloučení generací dětí, jejich rodičů, sourozenců a dalších rodinných příslušníků z uznání ze strany státu být vůbec považované za „pro-rodinné„? (ILGA-Europe).
Rumunské zákony dosud chápou rodinu neutrálně, aktuálně proběhlé referendum ji však mělo za cíl definovat tak, aby plně uznávalo jen rodiny složené ze sezdaných dvojic osob opačného pohlaví, tedy konstelace, kterou skupina organizací nazvala „tradiční rodinou“. Ostatní formy rodin, včetně rodin, ve kterých se o dítě/děti stará jeden rodič, nebo rodiny, ve kterých jsou děti vychovávané párem stejného pohlaví, popřípadě rodiny, ve kterých jsou děti vychovávány prarodiči, by tak mohly pozbýt ústavní ochrany.
Server Politico proto hovoří o „zneužití referenda ve formě rozvratné, zraňující a proti-rodinné kampaně jejímž účelem je odvést pozornost od veřejné nespokojenosti se stavem politiky v zemi„, a to přímo způsobem, který nemá žádnou světlou stránku, ale je pokusem o zavedení „hodnot zcela protichůdných těm, které uznáváme v EU, tedy hodnotám důstojnosti a rovnosti, protože je útokem na základní práva spoluobčanů„. S tímto hodnocením souhlasí i Guardian, který hovoří o „využití referenda jako taktiky sloužící k odvedení pozornosti ze strany politiků„. Politico pak dodává, že toto:
referendum je součástí širšího ultra-konzervativního hnutí, jehož snahou je zvrátit demokratický pokrok a rozdělovat obyvatele … Jedná se o nestydatý pokus politického oportunismu.
(Politico)
Zcela pochopitelným důsledkem uspořádaného referenda byly tak rozvířené společenské vášně a „zvýšený výskyt násilí z nenávisti a zhoršování již tak obtížné situace, které musí LGBT obyvatelé v rámci této konzervativní země zažívat“ (rumunská organizace Accept pro Guardian).
Florin Buhuceanu z organizace Accept, kterého jsme osobně kontaktovali, pak uvedl, že:
„Rumunské orgány umožnily zneužít a unést demokratický nástroj občanské iniciativy s cílem omezit základní právo na rodinný život a podporovat homofobii. Co je však ještě více znepokojivé je fakt, že dne 18. září, jen tři týdny před referendem, vláda přijala nařízení č. 86/2018, v němž rozhodla, že toto referendum bude prodlouženo a budet tak trvat dva dny, namísto jednoho, jak stanoví platné právní předpisy. Stejné nařízení pak dále uvedlo, že v rámci tohoto referenda nebude využit integrovaný systém pro sledování hlasování, zavedený v roce 2016 s cílem zabránit volebním podvodům. Obě tato rozhodnutí postrádají obhajitelné opodstatnění, s výjimkou toho, že jsou úmyslným pokusem o ovlivnění výsledku referenda, tím, že zajistí prahovou 30% účast nutnou pro platnost výsledku. V tomto ohledu rumunské úřady selhaly ve své povinnosti zůstat nestranné a zapojily se do kampaně nenávisti, jejímž cílem byli LGBTIQ lidé, stejně tak jako ne-tradiční rodiny.„
(Florin Buhuceanu pro Queer Geography)
Normální průběh referenda v Rumunsku umožňuje referendum uspořádat pouze v rámci jednoho dne, přičemž dle Guardianu navíc v Rumunsku byla potřebná minimálně 50% účast, avšak i tento požadavek vláda, za účelem maximalizace šance na platnost referenda snížila na 30 % (Guardian).
Navzdory všem těmto okolnostem, lze nyní po skončení referenda shrnout, že se organizacím, které hájily práva a důstojnost LGBTQ+ lidí podařilo rumunskou veřejnost přesvědčit o nevhodnosti referenda, neboť v průběhu soboty 6. října referendum přilákalo jen 5,72 % (1,046,583) ze všech oprávněných voličů (Business-Review) a v průběhu neděle pak celková účast dosáhla jen 20,41 % (3,731,704) a referendum je tak neplatné (Business-Review). Počet voličů na venkově (1,901,888) lehce překročil počet voličů ve městech (1,829,816).
„Homofobní referendum“
Straní-li politická reprezentace určitého státu populistickým, xenofobním či nenávistí motivovaným postojům, které jsou zjevně namířené proti LGBTQ+ lidem, pak nelze takové konání nazvat jinak něž zájmem, který podporuje společenskou homofobii a stigmatizaci LGBTQ+ osob. Příkladů takového jednání je celá řada, ze strany politické reprezentace, ale uvedeme alespoň jeden. Lídr vládnoucích rumunských Sociálních demokratů, Liviu Dragnea, se například aktivně zapojil do kampaně referenda a minulý týden v rámci rumunské televize uvedl, že: „Mnoho lidí se obává, že to co se stalo v jiných zemích, by se mohlo stát i zde, například, že by se mohl člověk oženit se zvířetem“ (Guardian). Zcela evidentně tak v rámci veřejného vystupování, pravděpodobně záměrně, mylně interpretoval dění v západoevropských zemích.
Samotná kampaň organizovaná odpůrci LGBTQ+ práv však v Rumunsku, ale i v dalších zemích, pak ale nabývá skutečně bizarních podob a lze hovořit přímo o tom, že se snaží vyvolávat dojem „ohrožení“ majoritní společnosti a podněcovat tak strach z LGBTQ+ lidí a jejich emancipace. Takové počínání pak zcela jednoznačně splňuje kritérium podněcování homofobie a nesnášenlivosti vůči LGBTQ+ lidem (níže jej splňuje i nedávné kázání katolického kněze Petra Piťhy ve svatovítské katedrále).
Protože nemáme práva k přesdílení obrázků a fotografií, rozhodli jsme se poskytnout čtenářům alespoň jejich stručný popis, vlastní obrázky můžete vidět na příslušných odkazech:
Jeden z nejčtenějších rumunských deníků România Liberă publikoval na titulní straně podobiznu „zmalovaného muže“ v černé nacistické uniformně s červeným šátkem na paži, který na sobě namísto svastiky vyobrazuje duhovou vlajku (symbol emancipace LGBTQ+ lidí). Titulek „Nový řád LGBTQ“ pak dále poukazuje na míru manipulativnosti takové mediální reprezentace. (obrázek je vidět na serveru PinkNews).
Demonstranti příznivců referenda rovněž drželi při demonstracích transparenty s nápisem „tradiční rodina je v ohrožení“, které zobrazovaly obrázek s obrysem ozbrojeného muže vybarveného duhovou vlajkou, který míří pistolí na bíle vyplněné obrysy muže, ženy a dvou dětí, kteří se drží za ruce. (obrázek je vidět na serveru Politico)
Podobných příkladů bychom nalezli nespočet, naším cílem zde však je upozornit na tento znepokojující a xenofobní trend, který se do určité míry projevuje i u nás v Česku, kde aktuálně „Aliance pro rodinu“ sbírá podpisy, s cílem rovněž ústavně omezit manželství jen na svazek mezi mužem a ženou. Míra provázání této iniciativy s katolickou církví vychází na zřejmost například v rámci nedávného kázání, katolického kněze Petra Piťhy v katedrále sv. Víta. Jeho vyjádření, které se dotýkalo navržené novely zákona, jež by umožnila do manželství vstupovat i párům stejného pohlaví, je velmi znepokojivé, citujeme:
„Navržené zákony a jejich protagonisté převzali ideologii marxismu a nacizmu, jsou to neomarxisté, o čemž se mluví, a neonacisté, o čemž se cudně mlčí. Navrhované zákony jsou ze své podstaty nedemokratické, jsou diktátorské. … Vaše rodiny budou roztrženy a rozehnány, bude k tomu stačit, že dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž. Vezmou Vám děti a zatají vám, kam je zašantročili, kam je prodali, kde je vězní. … Za každý nesouhlas budete deportováni do nápravně výchovných pracovních táborů vyhlazovacího charakteru, homosexuálové budou prohlášeni za nadřazenou vládnoucí třídu, vy budete patřit k podřadné výpomocné třídě, pracovat podle pokynů mocných elit, které budou určovat, co se smí a co se nesmí říkat. Budete postaveni pod všechny živočichy, které se pohlavně rozmnožují, protože pro kočky žáby ani hmyz zaváděné zákony neplatí.“ (kázání Petra Piťhy ze dne 28. září odkaz na celý záznam na YouTube)
Domníváme se, že míra, jakou je v rámci tohoto kázání překroucena skutečnost za současného využití velmi silných přirovnání k nacizmu, diktatuře, vyhlazovacím táborům, atp. svědčí o krizi v rámci české katolické církve, která se neubránila těmto formám šíření homofobie a nesnášenlivosti.
Dřívější ustavní úpravy a referenda „o homofobii“
V rámci událostí jež se pojily s aktuálním referendem v Rumunsku, se země zařadila po bok dalších, většinou východoevropských zemí, ve kterých byla relativně značná míra společenské stigmatizace a nepřijetí LGBTQ lidí využita k formulování požadavku změnit ústavu dané země tak, aby nadále ztěžovala emancipaci práv a svobod LGBTQ+ lidí.
V předešlých desetiletích došlo k ústavnímu definování manželství jako „svazku muže a ženy“ v následujících zemích:
Bulharsko – 1991 (součástí novelizace ústavy)
Litva – 1992 (součástí novelizace ústavy)
Bělorusko – 1994 (součástí novelizace ústavy)
Moldavsko – 1994 (součástí novelizace ústavy)
Ukrajina – 1996 (součástí novelizace ústavy)
Polsko – 1997 (součástí novelizace ústavy)
Lotyšsko – 2006 (součástí novelizace ústavy)
Srbsko – 2006 (součástí nové ústavy)
Černá hora – 2007 (součástí nové ústavy)
Maďarsko – 2012 (součástí novelizace ústavy, kterou prosadila strana Fidesz Viktora Orbána poté co získal ústavní většinu)
Chorvatsko – 2013 (změna referendem, které bylo iniciováno katolickou církví, ze 37 % způsobilých voličů 65 % zvolilo možnost omezit manželství jen na svazek muže a ženy)
Slovensko – 2014 (součástí novelizace ústavy, detailní popis událostí níže)
Arménie – 2015 (součástí novelizace ústavy)
Gruzie – 2018 (součástí novelizace ústavy)
Rumunsko – aktuálně proběhl pokus
Politická zodpovědnost, respektive odpovědnost zákonodárců všem lidem zajišťovat stejnou důstojnost či stejná práva a svovody, se tak v posledních letech ohýbá pod nátlakem populistů a hnutí jejichž cílem je naopak určité skupiny obyvatel vyloučit a stigmatizovat na základě dogmat, náboženského přesvědčení či ideologií, které odporují hodnotám demokratických společností.
Aktuální mapa uznání soužití osob stejného pohlaví v Evropě
Ústavní definice manželství a „referendum o rodině“ na Slovensku
Závěrem bychom měli provázat zkušenost Rumunska se zkušeností Slovenska, které manželství ústavně omezilo jen na svazek muže a ženy v roce 2014. Tuto změnu iniciaovala v únoru 2014 strana SMER-SD, kterou posléze podpořili i Kresťanskodemokratické hnutí (KDH), OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti (OĽaNO) a Konferencia biskupov Slovenska. O změně v červnu 2014 rozhodli poslanci následovně: 102 bylo pro, 18 proti, 3 se zdrželi a 5 nehlasovalo.
Do září 2014 tak slovenská ústava obsahovala větu: „Manželstvo, rodičovstvo a rodina sú pod ochranou zákona. Zaručuje sa osobitná ochrana detí a mladistvých.“ Po této změně tak došlo ke vložení následující věty „Manželstvo je jedinečným zväzkom medzi mužom a ženou. Slovenská republika manželstvo všestranne chráni a napomáha jeho dobru.“ Vzhledem k tomu, že slovenské zákony před ani po této změně neuznávaly žádnou formu svazků párů stejného pohlaví, lze tuto zákonnou úpravu vnímat jako „preventivní zablokování“ možného narovnání práv, svobod a důstojnosti LGBTQ+ lidí na Slovensku. Tomu odpovídá i vyjádření slovenské veřejné ochránkyně práv Jany Dubovcové, která po této změně vyjádřila značné znepokojení:
„Som hlboko znepokojená z neprimerane rýchleho a nepochopiteľného konania slovenskej politickej reprezentácie. Ústavné zmeny sú výsledkom fantázie politikov, pretože pomery v štáte si ich nevyžadovali. Nevylučujem, že ak by sa nimi Európska komisia zaoberala, mohla by konštatovať rozpory s normami EÚ tak, ako to bolo v prípade Maďarska. Napríklad ústavný text okrem ochrany manželstva otvára priestor pre nerovnaké zaobchádzanie a nerovnoprávne postavenie ľudí mimo manželstva. Plošné previerky sudcov sú v rozpore so štandardami nezávislosti súdnej moci EÚ.“
Ještě v dubnu 2014 se však na Slovensku o další případné omezení práv a svobod sexuálních menšin na Slovensku pokusily i organizace Aliancia za rodinu a Konferencia biskupov Slovenska, které společně iniciovaly referendum, ve kterém Slováci měli původně rozhodovat o následujících čtyř otázkách:
„Souhlasíte s tím, aby se manželstvím nemohlo nazývat žádné jiné soužití osob kromě svazku mezi jedním mužem a jednou ženou?“
„Souhlasíte s tím, aby párům nebo skupinám osob stejného pohlaví nebylo umožněno osvojení (adopce) dětí a jejich následná výchova?“
„Souhlasíte s tím, aby školy nemohly vyžadovat účast dětí na vyučování v oblasti sexuálního chování či eutanazie, pokud jejich rodiče nebo děti sami nesouhlasí s obsahem vyučování?“
„Souhlasíte s tím, aby žádnému jinému soužití osob mimo manželství nebyla přiznána zvláštní ochrana, práva a povinnosti, které jsou právními normami k 1. březnu 2014 přiznány pouze manželství a manželům – zejména uznání, registrace či evidování jako životního společenství před veřejnou autoritou, možnost osvojení dítěte druhým manželem rodiče?“
Začátkem září 2014 však prezident Andrej Kiska požádal slovenský Ústavní soud o přehodnocení ústavnosti otázek, přičemž následkem rozhodnutí byla čtvrtá otázka Ústavním soudem zakázána. Navzdory faktu, že referendum doprovázela velmi homofóbní a negativní společenská kampaň, jejímž cílem bylo slovenskou společnost dodatečně vůči sexuálním menšinám polarizovat například skrze zavádějící billboardy viditelné podél dálnic (obrázek),či v rámci pravidelných církví organizovaných událostí, nedokázalo referendum přilákat dostatečné množství odpůrců práv LGBTQ+ lidí.
Billboard namířený proti výchově dětí páry stejného pohlaví
Zdroj: fotoarchiv Queer Geography
Referendum, které se uskutečnilo v březnu 2015, bylo nakonec neplatné, neboť se ho zúčastnilo pouze 21,41 % oprávněných voličů (minimálně bylo potřeba 50 %). Ze zúčastněných bylo 92,4 % pro v otázce manželství, pro zákaz adopcí hlasovalo 94,5 ze zúčastněných a 90,3 % ze zúčastněných nesouhlasilo se třetí otázkou dotýkající se sexuální výchovy a eutanazie. V určitém smyslu tedy lze shrnout, že se referenda zúčastnila pouze ta část obyvatelstva, která je vůči LGBTQ+ lidem nejméně tolerantní.
Použité zdroje:
http://www.teraz.sk/slovensko/chronologia-udalosti-referendum/117541-clanok.html
https://www.politico.eu/article/romania-gay-marriage-referendum-dangerous-vote/
[cite]
