Evropský Parlament (EP) v nedávné době přijal doporučení, ve kterém navrhuje legalizovat adopční práva napříč celou Evropskou Unií a to bez ohledu na sexuální orientaci či pohlaví rodičů. Poměrem hlasů 533 ku 41 tak Evropský Parlament podporuje zrovnoprávnění adopčních práv pro heterosexuální a homosexuální rodiče.
Ačkoliv mnozí nad otázkou kroutí hlavou, byla argumentace pro přijetí takového doporučení byla poměrně prostá. Za současné právní situace v Evropské Unii existují totiž již tak velké právní rozdíly, které způsobují reálné problémy například rodinám, ve kterých vychovávají dítě (ať již adoptované nebo biologické) dvě matky nebo dva otcové (a nezáleží na tom, zda je jeden z rodičů biologický nebo ne). V takových rodinách se tedy o dítě starají dva rodiče stejného pohlaví, kdy oba mají stejná práva a povinnosti definované příslušnou legislativou státu, ve kterém k adopci (nebo k přiosvojení dítěte jednoho z partnerů, např. z předchozího vztahu) došlo. Tyto rodiny tedy legálně existují v zemích, kde právo nerozlišuje zda jsou rodiče, různého nebo stejného pohlaví. Tyto rodiny mají problémy v situacích, kdy se z nejrůznějších, např. pracovních, studijních či jiných důvodů potřebují přestěhovat do státu, kde právní situace těchto rodin nijak neřeší, jako například u nás v Česku.
Připomeňme, že jen v Evropě je společná adopce homosexuálním párem (joint-adoption) zcela legální v Andoře, Belgii, Dánsku, Finsku, Francii, Islandu, Irsku, Lucembursku, Maltě, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Rakousku, Spojeném Království, Španělsku, a ve Švédsku. Přiosvojení biologického dítěte druhého partnera (step-parent adoption), partnerem stejného pohlaví je navíc legální dále v Estonsku, Německu a ve Slovinsku. V Chorvatsku pak existuje specifický institut „partnera-opatrovníka“, který je v podstatě formou přiosvojení.
Zmíněné doporučení schválené EP proto navrhuje řešit praktický problém – situaci existujících rodin – jejichž právní jistota je ohrožena chybějícími právními jistotami stejnopohlavních rodin v druhých zemích. Fakticky pak dochází k tomu, že druhý rodič není, nebo být nemusí, druhým státem za rodiče považován. K velmi podobnému jevu dochází například při vycestování stejnopohlavních manželů do států, které stejnopohlavní manželství neuznávají. Slovy Malin Björk, více-prezidentky mezirezortní skupiny evropského parlamentu zaměřené na LGBT práva proto nové doporučení jednoduše vysílá zprávu, že: „rodina přece nepřestává být rodinou ve chvíli když překročí hranice!“ Před touto skutečností, která upozorňuje na mnohdy přehlížený fakt, že jednotlivé státy neexistují ve vakuu, ale v těsně propojeném světě, je pak doporučení EP poměrně logické, ač v mnohých zemích stále těžko představitelné.
